Japonský špic je atraktivní malý až středně velký pes s velmi typickým vzhledem pro špice, tzn. s lišáckým obličejem, vztyčenýma ušima a ocasem stočeným přes hřbet. Jejich plyšová, odstávající srst je čistě bílá a kontrast mezi bílou srstí a tmavě pigmentovanými očima a nosem jim propůjčuje atraktivní, veselý výraz.
U japonského špice se může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
Japonský špic je laskavý a loajální k rodině a blízkým přátelům, ale vůči cizím lidem může být trochu rezervovaný. Typický špic je ostražitý, živý a štěká, když uslyší něco neobvyklého nebo překvapivého. Jsou společenští, dobře vycházejí s ostatními rodinnými mazlíčky a jinými psy, i když jako všichni psi by měli být již od mládí dobře socializováni. Pokud se chcete dozvědět více o socializaci psů, podívejte se na náš užitečný článek.
Ačkoli se špicové na severní polokouli vyskytují již delší dobu, japonský špic je relativně moderní plemeno, které si našlo místo jako aktivní domácí společník a také atraktivní výstavní pes. Předpokládá se, že jejich předci se do Japonska dostali nejprve v podobě menších samojedů přes Mongolsko a později v podobě německých špiců s bílou srstí. Je také možné, že se k nim ve 30. letech 20. století přidali někteří američtí eskymáčtí psi z Kanady spolu s ruskými špici a to vše přispělo ke vzniku tohoto nového plemene, jehož konečnou podobu stanovil Japonský kynologický klub v roce 1948. Do Velké Británie byli japonští špicové dovezeni až v 70. letech 20. století a Kennel Club je uznal v roce 1977.
Ačkoli to není nijak zvlášť velký pes, japonský špic je zdatné, aktivní zvíře, které bude potřebovat hodinu nebo více pohybu denně. Užijí si trénink jako zábavu a hry na řešení hádanek, které procvičí jejich chytrou, zvědavou mysl. Japonský špic si vede dobře v agility a dalších psích sportech.
Ideální majitel japonského špice by měl mít kladný vztah k výcviku, zejména k zábavným trikům a tréninku na klikr, a vycvičit bystrého, inteligentního malého psa považuje za výzvu. Stejně tak by majiteli neměla vadit péče o oslnivě bílou srst, která vyžaduje mytí a úpravu, aby zůstala v dokonalé kondici. Ale nezapomeňte, že špicové mají rádi procházky bez ohledu na počasí a bláta se nebojí!
Malá plemena psů, jako je japonský špic, mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí. Jejich malé žaludky proto potřebují menší porce, ale častěji. Krmiva pro malá plemena jsou speciálně navržena s odpovídajícím množstvím všech důležitých živin a v menších granulích, které lépe vyhovují malé tlamičce a také podporují žvýkání, což zase zlepšuje trávení. Zjistěte více o tom, jak nabídnout svému psovi vyváženou stravu, s naším srozumitelným průvodcem.
Na to, že je japonský špic tak zářivě bílý, zůstává čistý i po vysušení, a přestože je třeba ho pravidelně koupat, není to díky jeho menší velikosti příliš náročné. Měkká podsada je velmi hustá a odstávající vrchní srst je rovná a delší kolem krku, na hrudi a ramenou a vytváří „hřívu“. Ocas je dobře pokrytý. Kartáčování srsti každý druhý den ji udrží bez zacuchání, ale při línání je nutná každodenní péče. Po procházkách vždy zkontrolujte tlapky a uši, zda se v nich neuchytila semena a nečistoty. Více informací o úpravě a každodenní péči o psa najdete v našem článku.
Japonský špic nevyžaduje velký domov, ale bezpečný venkovní prostor pro hry, výcvik a procházky je nutností. Vezměte v úvahu blízkost vašich sousedů a okolní ruch, protože japonský špic může být docela hlasitý pes, zvláště pokud ho neustále stimuluje okolní provoz. Budete potřebovat prostor na vysušení mokrého psa a na pravidelné česání.
Japonský špic je bystrý, inteligentní pes s nezávislými rysy, takže bude potřebovat pozitivní výcvik s odměnou ve formě pamlsků a zábavných her. Věnujte zvláštní pozornost tréninku spolehlivého přivolání, protože špicové, bez ohledu na svou velikost, mohou mít chuť vyrazit na lov!
Vhodné pro aktivní rodiny, které mají čas na výcvik a zábavu, u velmi malých dětí se doporučuje opatrnost jako u většiny plemen. Rušná a hlučná domácnost může podporovat jeho přirozené sklony k nepříjemnému štěkání. Ačkoli jsou psi obecně považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba děti a psy naučit vzájemnému respektu. Přesto by nikdy neměli zůstat spolu sami bez dohledu dospělé osoby.
