Kanadský eskymácký pes je typickým představitelem velkých špiců s hustou plyšovou srstí, odstávajícíma ušima a ocasem stočeným přes hřbet. Je to nápadný a mohutný pes stavěný pro tvrdou práci v drsných ledových podmínkách. Kanadští eskymáčtí psi se vyskytují v různých barvách.
Obecně zdravé plemeno, u kterého se může vyskytnout:
– Dysplazie kyčlí
– Dilatace žaludku-volvulus
Kanadský eskymácký pes, který je spíše specializovaným pracovním plemenem než běžným společníkem, je vyšlechtěn tak, aby v drsných arktických podmínkách tahal až 80kg zátěže a urazil více než 70 mil denně. Užívají si společenský život v partě lidí a psů a mají rádi zimu! Běžný majitel domácího psa se bude muset hodně snažit, aby kanadskému eskymáckému psu zajistil životní styl, ve kterém se mu bude dařit. V opačném případě bude jeho pes destruktivní, hlučný a nešťastný. Ve smečce s dostatkem pohybu je však kanadský eskymák mazlivý, hravý a zvědavý.
Kanadský eskymácký pes, kterého vyvinuli inuitští lovci a který byl známý jako Qimmiq nebo Kingmik, sloužil lovcům k tahání saní, hledání otvorů, ve kterých se tuleni nadechují, a na ochranu před predátory, jako jsou lední medvědi. S příchodem sibiřského huskyho, který byl menší a rychlejší, a také v důsledku využívání sněžného skútru klesl počet eskymáckých psů v letech 1920 až 1970 z přibližně 20 000 na pouhých 200. Vzhledem k tomu, že nebylo nutné používat psy k opravdové práci se spřežením a pro závody se upřednostňovali rychlejší sibiřští psi, jejich počet prudce klesl. Obětaví chovatelé se rozhodli plemeno zachránit a výsledkem bylo, že se Kanadský kynologický klub spojil s Kanadskou asociací eskymáckých psů a Mezinárodní organizací eskymáckých saní (Inuit Sled Dog International), aby plemeno chránily a propagovaly. Mimo Kanadu a USA zůstává toto plemeno vzácné i dnes.
Dvě hodiny pohybu denně je minimum, které toto plemeno vyžaduje, a nelze spoléhat na to, že fyzické cvičení toto plemeno unaví. Kanadský eskymácký pes bude také potřebovat výcvik, hlavolamy a psí hry a nejlépe se hodí k někomu, kdo má rád psí sporty severských plemen, jako je Cani-x, Bikejoring, sáňkování a podobně. V teplém počasí budete muset zajistit dostatek chladného prostoru a být ochotni cvičit velmi brzy a velmi pozdě, abyste se vyhnuli horku.
Skvělé plemeno pro ty, kteří žijí na venkově s velkou bezpečnou zahradou, mají zkušenosti s plemeny typu špic a jejich chytrou, nezávislou myslí a vynikající schopností řešit situace. Budete také muset mít rádi péči o psa a jeho koupání, aby vypadal skvěle, stejně jako dlouhé procházky a spoustu výcviku a her. Zábavné plemeno pro aktivní rodinu se zájmem o severská plemena a s nimi spojené aktivity.
Psi velkých plemen, jako je například kanadský eskymák, mají nejen velký apetit, ale také jiný poměr živin včetně minerálů a vitaminů než psi menších plemen. Zjistěte více o tom, jak svému psovi nabídnout vyváženou stravu, pomocí našeho přehledného průvodce.
Teplá, povětrnostním vlivům odolná srst kanadského eskymáka se skládá z husté podsady a 8–15 cm dlouhé svrchní srsti. Psi mají hustší a delší srst (hřívu) kolem krku a ramen. Srst je třeba kartáčovat přibližně dvakrát týdně, ale při silném línání je nutné kartáčovat denně. Více informací o úpravě a každodenní péči o psa najdete v našem článku.
Při dostatečném pohybu a výcviku může kanadský eskymák žít s dětmi, a pokud je s nimi vychováván, i s jinými psy. Pro náročný výcvik a množství línající srsti není vhodný do rodin s velmi malými dětmi nebo spoustou jiných, časově náročných povinností. I když bude zajištěno venčení a krmení, neměl by zůstávat doma sám, protože velmi miluje a potřebuje společnost. Osamělý nebo znuděný eskymácký pes dokáže zničit pánský oblek, než dovedete děti do školy. Ačkoli je pes obecně považován za vhodného domácího mazlíčka k dětem, vždy je třeba naučit děti a psy spolu vycházet a respektovat se. I přesto by ale nikdy neměli zůstat spolu o samotě a dospělí by měli dohlížet na jejich vzájemné interakce.
Kanadský eskymácký pes sice nepotřebuje velký domov, ale společnost... a více kanadských eskymáků a více psů vyžaduje prostor. Jedná se o silně línající plemeno, které nemá rádo teplo, ať už ze slunce, nebo z vašeho ústředního topení. Majitelé by měli být připraveni mít po většinu roku vypnuté topení, celoročně otevřené dveře a být schopni zajistit velkou a mimořádně dobře oplocenou zahradu s přístupem k různým vycházkovým trasám a vhodným sportovním klubům, aby se mohli účastnit sáňkařských nebo běžeckých aktivit. Není vhodný pro městské nebo rušné bydlení.
Tito psi se rozhodují nezávisle, mají rychlou, hbitou mysl a silné tělo. Dokáží se snadno učit a je třeba mít pod kontrolou, aby se nenaučili zlozvyky. Toto plemeno má tendenci běžet stále vpřed, dokud se fyzicky neunaví. I když by se mělo trénovat přivolání a měli by být od útlého věku dobře socializováni s lidmi a hospodářskými zvířaty, nebylo by moudré spoléhat se u tohoto plemene na přivolání bez vodítka. V blízkosti koček nebo jiných malých zvířat na ně nemusí být spoleh.
V roce 2015 genetická studie zjistila, že kanadský eskymácký pes a grónský pes se geneticky shodují, zatímco se odlišují od velmi podobně vypadajících sibiřských huskyů, aljašských huskyů a aljašských malamutů. Sekvence mateřské mitochondriální DNA byly klasifikovány jako haplotyp A31, který ukazuje na společného ženského předka. Tento haplotyp se u jiných moderních psů nenachází, nejbližší shoda byla s 1000 let starými pozůstatky psa z Floridy.
