Finský špic je středně velký pes s hustou srstí, liščím obličejem, pichlavýma ušima a ocasem stočeným přes hřbet, který je pro špice typický. Atraktivní a živý finský špic by měl být pod luxusní srstí pevný a štíhlý, přičemž psi mají hustší srst a výraznější huňatost než feny.
U tohoto plemene se může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
– Epilepsie, což je stav, kdy abnormální funkce mozku může vést k záchvatům, které poškozují mozek.
Finský špic je čilý a ostražitý, odvážný a statečný, s velkou touhou lovit a štěkat o všem, co viděl. Jsou věrní svým blízkým a říká se, že se výborně snášejí s dětmi, jsou chytří a bystří a vyžadují důslednost při výcviku. Ve Finsku jsou vycvičeni štěkat pouze na konkrétní kořist a všeho ostatního si nevšímat, takže je zřejmě možné je naučit neštěkat vůbec, ale bude to vyžadovat práci.
Finský špic, vyšlechtěný k lovu podle čichu a zraku, je loveckým psem již po staletí a dodnes se ve Finsku používá ke stopování tetřeva hlušce a tetřívka obecného. V minulosti lovili také velkou zvěř včetně losů a medvědů. Jejich postavení ve skupině honičů ve Velké Británii je poněkud neobvyklé, protože toto plemeno typu špic ve skutečnosti plní v terénu úlohu HPR (Hunt, Point, Retrieve). Sledují zvěř podle pachu, pak na ni upozorňují u stromu, zatímco tiše štěkají a mávají ocasem, což zvěř ukolébá do falešného pocitu bezpečí a upozorní lovce.
Když se lovec přiblíží, pes štěká hlasitěji a pohybuje se kolem stromu. Pták, který chce toto podezřelé, ale fascinující stvoření sledovat, se otočí, aby ho měl na očích, a lovec se pak může tiše připlížit a ptáka zastřelit! S rozvojem migrace lidí byl finský špic křížen s jinými podobnými typy a plemeno v důsledku toho téměř zaniklo. V 80. letech 19. století se dva finští lesníci Hugo Sandberg a Hugo Roos rozhodli plemeno zachránit a v roce 1892 se jim podařilo dosáhnout toho, že je Finský kynologický klub uznal pod názvem Suomenpystykorva. Roos se aktivně věnoval chovu, vystavování a posuzování finských špiců až do 20. let 20. století a dnes je plemeno zabezpečeno. Ve Finsku je ročně registrováno téměř 2000 štěňat.
Hodina denně nebo více zajistí finskému špici radost, ale jedná se o inteligentní a nezávislé plemeno, takže procházky musí být zajímavé a zahrnovat trénink a hry, ne jen plahočení se den co den stejnou cestou. Milují chladné počasí a pod hustou srstí si nevšimnou deště ani větru, takže si nemyslete, že můžete procházku kvůli dešti či sněhu zkrátit!
Abyste s finským špicem udrželi krok, musíte být fit, aktivní a pohotoví, protože je chytrý a rychlý. Pro ty, kteří mají s chovem špiců zkušenosti a zajímají se o psí sporty a aktivity, je finský špic schopen si vést dobře ve většině z nich. Hodí se pro majitele, kteří jsou většinu času doma a nevadí jim plemena, která línají.
Strava vašeho psa musí mít vývážený poměr všech hlavních živin včetně stálého přísunu čerstvé vody. Je důležité udržet psa v optimální tělesné kondici, krmit ho alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny uvedenými u jeho konkrétního krmiva.
Středně dlouhá dvojitá srst finského špice se skládá z husté podsady, která je poměrně krátká, pokrytá hrubou krycí srstí. Srst na těle je středně dlouhá, s delším osrstěním (na ocase a zadní straně nohou). Srst je kratší na hlavě a přední straně nohou. U psů je límec (kolem krku a ramen) hojnější. Kartáčování dvakrát týdně je více než dostačující – když ale srst shazuje, bude potřeba každodenní péče.
I když se o finském špici říká, že je výborný k dětem, je třeba si dávat pozor. Vyžadují hodně pohybu a tréninku, a proto nemusí vyhovovat vytížené mladé rodině, která má jiné časově náročné povinnosti. Starší děti budou rády cvičit a hrát si s finskými špicemi a mít je jako součást své rodiny. Ačkoliv jsou psi většinou považováni za vhodné mazlíčky k dětem, je třeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstat spolu sami bez dozoru dospělé osoby.
Finský špic je malý a skladný a nezabere mnoho místa. Mohou hodně línat, a přestože se jejich chlupy snadno odstraňují, je třeba s tím počítat. Vzhledem k jejich hlasité povaze a loveckým instinktům je pro nějlepší domov na venkově s velmi bezpečnou zahradou, s přístupem k řadě zajímavých procházek a možnosti běhat bez vodítka.
Jako pracovní plemeno se dají vycvičit při správné motivaci, pozitivním posilování a důslednosti. Pochopení toho, co finského špice motivuje, a nalezení způsobů, jak tyto potřeby naplnit, vám skutečně pomůže. Rádi používají svůj nos, takže práce s pachem je osloví a bude to vynikající způsob, jak zapojit jejich mozek. Věnujte pozornost tréninku spolehlivého přivolání od útlého věku a naučte je být potichu na povel, protože mají často tendenci štěkat!
