Středně velký elegantní irský teriér má drsnou srst v červených, červenohnědých nebo žlutočervených odstínech. Irský teriér je láskyplný pes, který miluje pozornost a někdy může být trochu svéhlavý. Jsou to však milí, hraví společníci, kteří si skvěle rozumí s dětmi.
U tohoto plemene se může vyskytnout:
– Hyperkeratóza tlapek, což je dědičná porucha, při které dochází k extrémnímu popraskání kůže, může být bolestivé.
– Cystinurie, dědičné onemocnění močového ústrojí, kdy se z nahromaděných krystalů cystinu tvoří kameny.
Navzdory své přezdívce „červený ďábel“ je irský teriér dobře naladěný, zábavný a oddaný společník, který je láskyplný a velmi vázaný na své majitele. Jsou inteligentní, odvážní a sebevědomí a vůči ostatním psům se chovají dominantně. Kočky a malí chlupáči s nimi nemusí být v bezpečí.
Irský teriér je nejstarší ze čtyř plemen irských teriérů. V oblasti Corku se používal jako hlídací pes a k hubení škůdců. S radostí si poradili se vším, od krys až po jezevce. Líbili se všem společenským vrstvám a chovali je jak prostí lidé, tak šlechta. Kdysi byl tento pes známý jako irský červený teriér, aby nedocházelo k záměně s jinými plemeny irských teriérů, přezdívalo se mu červený ďábel a v první světové válce sloužil jako poštovní pes, protože byl statečný a houževnatý. Přesný původ plemene není znám, ale pravděpodobně se vyvinul ze starého black and tan teriéra kříženého s jinými místními psy.
Irští teriéři potřebují každý den alespoň hodinu pohybu – spolu s množstvím her s majitelem a hraček pro obohacení (ideálně včetně hrabání a stopování). Je to plemeno, které potřebuje mít možnost následovat stopy a pachy v přírodě, ale protože se nemusí vždy dobře snášet s neznámými psy, je dobré mít přístup na volná prostranství bez psů, kde je lze pustit z vodítka.
Musíte se připravit na mnohem většího teriéra, než je většina ostatních, se vší divokostí menších verzí. Irský teriér potřebuje hodně výcviku a socializace, aby zůstal zdvořilý a dobře vychovaný v každodenním životě, a rozumné vedení, které zmírní jeho tendenci snadno se urážet a reagovat na ostatní psy. Pokud rozumíte teriérské mentalitě a máte s teriéry předchozí zkušenosti, může to být zábavný a poutavý společník.
Irský teriér potřebuje mít vyváženou stravu zahrnující všechny hlavní skupiny živin a neustálý přísun čerstvé vody. Je také důležité pravidelně kontrolovat hmotnost, abyste svého psa udržovali v ideální tělesné kondici. Nezapomeňte ho krmit alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny na konkrétním krmivu.
Drsná srst irského teriéra je rovná a přiléhavá s měkčí, jemnější podsadou. Kartáčování je třeba provádět několikrát týdně a alespoň dvakrát nebo třikrát do roka trimovat (vytrhávat mrtvé chlupy).
Stejně jako mnoho jiných plemen teriérů, také irský teriér nemá dost trpělivosti s dětmi, zejména pokud mají tendenci je chovat a přenášet. V rodině se staršími dětmi však mohou být dobrým společníkem. Ačkoli jsou psi tradičně považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba naužit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstat spolu sami bez dozoru dospělé osoby.
Irský teriér je pes, který může žít v malém domě se zahradou, pokud mají přístup k zajímavým vycházkovým trasám a možnost volného pohybu.
Irský teriér je chytrý pes, který rád pracuje se svými majiteli a může být vycvičen na poměrně vysoké úrovni. Motivaci a nadšení je možné udržet pozitivním výcvikem založeným na odměňování. Socializace psa by měla být včasná a nepřetržitá, aby se předešlo konfliktům s ostatními psy, a důležité je trénovat spolehlivé přivolání, i když ve volné přírodě je třeba být stále ve střehu.
