Irský červenobílý setr je silný, robustní pes atletického vzhledu s elegantní, středně dlouhou srstí, která je „překvapivě“ bílá s červenými skvrnami. Srst by měla být rovná nebo jen mírně zvlněná, nikdy kudrnatá.
U tohoto plemene se může vyskytnout:
– Dysplazie kyčelního kloubu.
– Syndrom dilatace a otočení žaludku.
– Deficit adheze leukocytů, což je dědičná porucha, kdy imunitní systém nefunguje správně.
– Von Willebrandova choroba, což je nedostatečná srážlivost krve, která může vést k nekontrolovanému krvácení.
– Šedý zákal, což je dědičné onemocnění, kdy se čočka v oku zakalí a může vést až ke slepotě.
Dostupné testy:
– Screening očí.
– Testování DNA na deficit adheze psích leukocytů a von Willebrandovu chorobu, které odhalí predispozice k těmto onemocněním.
Plemeno irského červenobílého setra pochází z 18. století, ale je možné, že existovalo již dlouho předtím, protože červenobílí lovečtí psi jsou v textech popisováni již v 16. století. Stejně jako mnoho jiných sportovních psů byli oblíbení u pozemkové šlechty. Kvůli svému červenobílému zbarvení byli upřednostňováni před červenými irskými setry, jelikož se předpokládalo, že existuje menší riziko náhodného zastřelení takto výrazného psa, když se krčil v trávě. To byl dlouho důvod, proč se na loveckém poli dávala přednost bílým nebo částečně zbarveným psům s velkými bílými znaky.
Úkolem irských červenobílých setrů, původně vyšlechtěných pro práci se sokoly, bylo při spatření zvěře zalehnout, aby lovci mohli přes krčící se ptáky přehodit sítě. Když se potom začaly používat k lovu ptáků zbraně, irští setři se snadno změnili na lovecké psy. S příchodem výstavnictví však okouzlující irský setr s delší srstí a poněkud vyšší, závodnější postavou předstihl irského červenobílého v popularitě. Na konci 19. století toto plemeno téměř vymřelo. Naštěstí jich po první světové válce přežilo dost na to, aby oddaní chovatelé mohli plemeno zachránit, a i když jsou stále méně populární než jejich červení bratranci, mají mnoho oddaných příznivců.
Denně potřebuje dvě i více hodin pohybu, který zahrnuje volné pobíhání bez vodítka, čichání a zkoumání. Různorodé vycházkové trasy irského červenobílého setra zabaví, ale určitý čas by měl být věnován i výcviku a hrám, aby byla uspokojena i jeho potřeba duševní stimulace.
Irský červnobílý setr může být vhodnou volbou pro ty, kdo milují lovecké psy a zejména setry, ale chtějí menšího psa. Měli byste mít zkušenosti s loveckým plemenem a užívat si dlouhé procházky. Nemělo by vám vadit smývat bláto z bílé srsti ani časté otázky, zda je váš pes kříženec se setrem. Smysl pro humor je nutný! Spokojenější bude v domě na venkově, se staršími dětmi nebo u bezdětných majitelů, kteří mají spoustu času.
Psi velkých plemen mají nejen velký apetit, ale také potřebují jiný poměr živin včetně minerálů a vitaminů než psi menších plemen.
Srst se doporučuje několikrát týdně kartáčovat a česat, přičemž zvláštní pozornost věnujte opeření (delší srst na ocase, zadní straně nohou, hrudníku a břiše), které se při zanedbání zacuchá.
Irský červenobílý setr může být vynikajícím společníkem v rodině se staršími dětmi, která si užívá procházky a výcvik. Setři jsou citliví, proto pro ně nemusí být vhodná domácnost s velmi malými dětmi, zejména mladí, bouřliví setři potřebují hodně pozornosti a času věnovanému socializaci a výcviku. Se staršími nebo rozumnými dětmi mohou být oddanými rodinnými psy. Ačkoli jsou psi tradičně považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je potřeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstat spolu sami bez dozoru dospělé osoby.
Přestože irský červenobílý setr není nijak zvlášť velký pes, ocení prostorný domov a velkou bezpečnou zahradu. Ideálním místem je dům na věnkově či předměstí s přístupem k různým vycházkovým trasám, kde může volně běhat i bez vodítka.
Jako většina setrů vyžaduje i irský červenobílý setr citlivě vedený výcvik. Pozitivní metody přinesou ty nejlepší výsledky a zajistí šťastného psa, který je motivovaný a má chuť pracovat se svým majitelem. I když se snadno rozptýlí a občas neudrží pozornost, jsou schopni řady psích aktivit.
