Chorkie je jedním z menších designových kříženců, jehož popularita roste po celém světě. Plemena, která tvoří chorkie, jsou čivava (dlouhá nebo hladká srst) a jorkšírský teriér. Chorkie může být prvotním křížencem (tzn. jeden rodič čivava, druhý jorkšírský teriér), může být šlechtěn zpětně k jednomu z původních plemen nebo jsou oba rodiče plemene chorkie. Velikost, tvar, barva a typ srsti tak mohou být značně variabilní, ale jedno je jisté, chorkie je malý, extrémně společenský pes.
Kříženci mohou být predisponováni k různým nemocem v závislosti na tom, které plemeno v nich převažuje. Pro více informací o zdravotních problémech, které se mohou vyskytnout u tohoto křížence, navštivte stránky plemen čivava a jorkšírský teriér.
Stejně jako u většiny kříženců závisí povaha chorkie na rodičích a způsobu jejich chovu a výchovy, ale oba rodiče jsou láskyplní psi, kteří se úzce pojí se svými majiteli. Chorkie je sice maličký, ale nemá o tom ani tušení! Je to společenský pes, který si bude užívat výcvik a hry (a možná i improvizovaného zahradničení!) – ale hlavně si bude užívat přítomnost svého majitele. Zdá se, že osobnost chorkie je konzistentnější, když se jedná o prvotního křížence (F1). V linii ovšem může docházet ke zpětnému křížením s jedním z původních plemen (a tím posílit osobnost čivavy, nebo jorkšírského teriéra) nebo mohou být oba rodiče chorkie – v takovém případě je temperament méně předvídatelný (a může nastat problém s příbuzenskou plemenitbou).
Chorkie pravděpodobně vznikl ve Spojených státech na počátku 90. let, kdy chovatelé záměrně zkřížili čivavu s jorkšírským teriérem. Chorkie si rychle získal popularitu díky svému roztomilému vzhledu a malým rozměrům, díky čemuž se hodí do každé rodiny, bez ohledu na velikost její domácnosti. Abychom tomuto relativně novému plemeni správně porozuměli, je třeba znát obě plemena, která se na jeho vzniku podílela. Vzhled, chování i temperament chorkie tak může být jakoukoli kombinací obou těchto plemen.
Čivava je původem z Mexika a patří mezi nejmenší a nejoblíbenější plemena všech dob. Navzdory své popularitě se toho ale o její historii moc neví. Někteří věří, že pochází z aztéckého období, kde dělaly společnost vysoce urozeným lidem. Podle legendy měly být pohřbívány se svými majitely, aby jim ukázaly cestu do posmrtného života. Jiní se domnívají, že toto plemeno vzniklo až ve středověku křížením španělských lapdogů s existujícími malými plemeny. Další teorie tvrdí, že na vzniku čivavy má podíl čínský chocholatý pes, což by vysvětlovalo dlouhosrstou variantu. Jedno je jisté, v 19. století byly v Mexiku velmi oblíbené, což se rozšířilo i mezi americké návštěvníky, kteří si čivavu odváželi domů na památku.
Naproti tomu jorkšírští teriéři pocházejí z Anglie a Skotska a předpokládá se, že skotští tkalci si s sebou přivezli malého teriéra v období migrace ze Skotska do Yorkshiru a Lancashiru v 50. letech 19. století. Tito skotští teriéři se zkřížili s místními teriéry a vznikl tak pracovní pes, který si rychle získal oblibu jako velmi účinný hubitel škůdců v továrnách a dolech a který byl dostatečně malý, aby ho majitel mohl nosit v kapse. Ke zdokonalení tohoto krysaříka byla použita další plemena jako manchesterský teriér, maltézský psík, skye teriér, dandie dinmont teriér a dnes již vyhynulí paisley a clydesdale teriéři. V roce 1861 byl tento pes vystaven jako skotský teriér, později se stal známým jako jorkšírský teriér a v roce 1886 byl uznán Kennel Clubem. Přestože se jednalo o pracovní psy, jorkšírský teriér se brzy stal oblíbeným společníkem bohatých dam a tato obliba vedla k selektivnímu šlechtění, aby se stal ještě menším. Zajímavé je, že zatímco se psi zmenšovali, délka jejich srsti zůstávala stejná – proto mají dlouhou srst, kterou lze dodnes vidět u výstavních psů.
Ačkoli se jedná o překvapivě aktivního malého psa, chorkie si vystačí s půlhodinovou procházkou denně (v postroji) – pokud má pak dostatek her a interakce s majitelem. Veškeré cvičení je však třeba provádět s ohledem na to, že se jedná o drobného psa, který nemůže chodit rychle, snadno se vyleká a jiní psi ho mohou zranit.
Tento rozkošný malý kříženec bude pravděpodobně chytrý, rychlý a plný energie, takže budou potřebovat majitele, který se mu vyrovná. Ideální majitelé pochopí, jak zavést laskavý a účinný výcvik a naučili je být bezpečným a zdvořilým členem psí společnosti. Jedná se o společenské plemeno, které potřebuje, aby majitelé byli většinu času doma, a také každodenní úpravu srsti. Nejsou vhodní do domácností s velmi malými dětmi, protože jsou drobní a křehcí.
Psi malých plemene mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí. Mají ale malé žaludky, proto musí jíst málo a častěji. Krmiva pro malá plemena jsou speciálně navržena s odpovídajícím množstvím hlavních živin, menší velikost granulí vyhovuje malé tlamě, podporuje žvýkání a tím zlepšuje trávení. Je důležité udržovat psa v optimální kondici a krmit ho alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny uvedenými na jeho konkrétním krmivu.
Srst chorkie může být dlouhá a hedvábná nebo krátká a roztomile střapatá – záleží také na tom, zda čivava měla dlouhou nebo hladkou srst. Najděte si dobrý psí salon, který bude o srst vašeho psa pečovat nebo vás to naučí. Je důležité používat pomůcky, které neporaní malého, jemného psa.
Chorkie je obecně příliš malý a křehký (zejména jako štěně) na to, aby byl rodinným psem. Mají sklony vázat se na jednoho člověka a nejsou vhodní k malým dětem. Ačkoliv jsou psi považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstávat sami bez dohledu dospělé osoby.
Jedná se o malého psa, který může žít v bytě i mneší velikosti, pokud mu dopřejte procházky venku.
Chorkie je chytrý malý pes, kterého bude bavit učit se triky a hrát hry. Důležitý je výcvik chůze na vodítku nebo v postroji a spolehlivé přivolání. Jedná se o plemeno, které potřebuje včasnou a trvalou socializaci, aby získalo důvěru k cizím lidem a ostatním psům.
