Bavorský barvář

Bavorský honič má neuvěřitelnou vytrvalost, protože byl vyšlechtěn k tomu, aby dokázal sledovat pach zraněné zvěře ve strmých a hustě zalesněných horách, často po mnoho hodin, nebo dokonce dní. Mají také sebedůvěru pokračovat ve stopování, i když je jejich majitel mimo dohled, a nenechat se odradit, pokud narazí na potenciálně nebezpečného divočáka nebo zraněného jelena. Dvě hodiny pohybu denně je minimum, které tito psi v dospělosti vyžadují, a pokud ne, měli byste buď sami pravidelně stopovat, nebo být ochotni se věnovat vhodnému psímu sportu, jako je stopování nebo mantrailing. Není to pes, který by se bez dostatečného pohybu rád věnoval psím povinnostem.

Bavorský barvář je smyslový pes – pokud nepracujete jako myslivec, nechováte v oboře jeleny nebo se nevěnujete jakékoli jiné práci, při které můžete využít psího stopaře, budete muset začít s činnostmi, které jsou se stopováním spojeny. Ideální majitel je fyzicky zdatný, aktivní jedinec, který žije na venkově a může se svým psem trávit celý den.

Strava vašeho psa musí mít vyvážený obsah všech hlavních živin včetně stálého přísunu čerstvé vody. Je důležité pravidelně kontrolovat tělesnou kondici, abyste udrželi svého psa ve formě, a nezapomeňte ho krmit alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny uvedenými na konkrétním krmivu. Bavorský barvář je náchylný k nadýmání a žaludečním problémům, proto menší a častější jídla mohou toto riziko minimalizovat.

Krátká srst je nenáročná na údržbu a vyžaduje kartáčování jen jednou týdně. Při té příležitosti zkontrolujte také uši a tlapky.

Se staršími dětmi může být bavorský honič dobrým společníkem. Protože potřebuje pohyb a výcvik, nehodí se do domácností s malými dětmi nebo dětmi, které nemají zájem o dlouhé procházky a venkovní aktivity. Nehodí se ani do velmi rušných, hlučných domovů – po náročném tréninku rád odpočívá v klidu! Ačkoli je pes obecně považován za vhodného domácího mazlíčka k dětem, vždy je třeba naučit děti a psy spolu vycházet a respektovat se. I přesto by ale nikdy neměli zůstat spolu o samotě a dospělí by měli dohlížet na jejich vzájemné interakce.

Navzdory jejich relativně nízkému vzrůstu se jedná o velkého psa, který vyžaduje pohodlný prostor, aby se mohl rozvalit a odpočívat. Kvůli delšímu hřbetu a kratším nohám není vhodné je nechat v mládí běhat po schodech nahoru a dolů. Jinak jsou čistotní a bez problémů mohou žít v domácnosti, pokud jsou dostatečně vycvičeni. Jejich potřeba stopování je tak silná, že se nehodí do města, vyhovuje jim venkovský nebo příměstský dům s přístupem k různým vycházkovým trasám a na velkou zabezpečenou zahradu.

Včasná socializace a přivykání na lidi a hospodářská zvířata je nutností. Trénujte silné odvolání, a i když nemáte v úmyslu pronásledovat a střílet jeleny, musíte psa naučit ignorovat hospodářská zvířata a sledovat pouze naznačené pachy. Pokud nejste ochotni naučit bavorského salašnického psa sledovat pach a užívat si tento typ cvičení, jednoduše si ho nepořizujte. Bavorští salašničtí psi jsou vyšlechtěni tak, aby do určité míry jednali samostatně a sledovali pach, dokud na jeho konci nenajdou mrtvého nebo zraněného jelena. Tuto jejich potřebu nepodceňujte, jejch výcvik není nijak zvlášť obtížný, pokud pochopíte, co je motivuje (sledování pachu, potrava, náklonnost), a věnujete jim čas. Dlouho dospívají a jsou citlivým plemenem, které nesnese hrubé zacházení.