Velký hrubosrstý vendéeský baset je robustní, středně vysoký pes, který je o něco delší než vysoký. Považujte ho spíše za velkého psa na středně dlouhých nohách než za středně velkého psa. Srst odolná vůči povětrnostním vlivům je drsná a huňatá, pod ní se skrývá pevně stavěný, mohutný honič. Jsou známí charakteristickým ochlupením nad obočím, vousy a knírem, které jim dodávají přátelský a veselý vzhled.
Obecně zdravé plemeno, které může mít potíže s páteří a klouby kvůli delšímu hřbetu a kratším nohám, dále se u něj může vyskytnout:
– Onemocnění meziobratlové ploténky, což je stav, kdy dochází k abnormalitám v ploténkách, které chrání kosti páteře. Disky se mohou uvolnit nebo prasknout, což způsobuje tlak na nervy v míše a vede k bolestem zad a slabosti nebo ochrnutí končetin.
– Úhlová deformace končetin, která je způsobena růstem páru kostí, které se zdají vybočené nebo otočené a mohou mít za následek bolest a kulhání.
Plemeno je náchylnější k infekcím uší.
Velký hrubosrstý vendéeský baset je opravdu šťastný pes, který z celého srdce věří, že ho všichni lidé zbožňují. I když je v jádru stále pracovním psem, je pro něj typické, že je velmi kontaktní a zbožňuje doteky – s oblibou se opře předními tlapami o člověka a pak se na něj svalí celou svou vahou. To člověka donutí, aby ho raději obejmul, než aby ho nechal sklouznout na zem! Velký baset může mít vousy mokré od vody nebo slin, což může být někomu dost nepříjemné, jinému to nevadí.
Země původu: Francie
Velkého hrubosrstého vendéeského baseta lze vysledovat až do Francie 16. století. Jejich název v překladu znamená „velký, nízký, chlupatý z regionu Vendee“, což je přesný popis plemene a zároveň toho, v čem se liší od jiných francouzských loveckých honičů. Původně se velký a malý baset grifonek vendéeský vyskytovali ve stejných vrzích a pravidelně docházelo ke křížení obou plemen, které vyvinul hrabě d'Elva na konci 19. století a které dále zdokonalil Paul Dézamy, protože potřeboval kratšího psa pro lov zajíců. V sedmdesátých letech 20. století bylo toto křížení zastaveno, aby mohla vzniknout dvě samostatná plemena. Vzhledem k vlivu dlouhonohých ohařů na vývoj velkého baseta (Grand Griffon Vendeen a Briquet Griffon Vendeen) se ve vrzích velkého baseta stále občas objevují dlouhonohá štěňata. Ve Velké Británii dnes velký grifonek získává oblibu jako domácí a výstavní pes, ve Francii se stále používá ke svému původnímu účelu, k lovu divočáků, jelenů, zajíců a králíků v drsném terénu s hustým porostem.
Hodina nebo dvě pohybu denně, v ideálním případě i mnohem více, velký hrubosrstý vendéeský baset je stále pracovní pes určený k překonávání náročného terénu a spletitého porostu. Nezapomeňte trávit dostatek času pachovými hrami, abyste udrželi mysl (a čich) tohoto honiče aktivní a naplněnou. Rozličné vycházkové trasy se zajímavými pachy ho budou obzvláště bavit.
Klid, trpělivost, silný smysl pro humor a milovník vřelého objetí – majitel velkého baseta musí být odolný vůči jeho výraznému pachu a snášet bláto, chlupy a sliny. Pokud milujete stopování, mantrailing nebo jiné pachové sporty, budou excelovat!
Strava vašeho psa musí mít vyvážený obsah všech hlavních živin včetně stálého přísunu čerstvé vody. Je důležité pravidelně kontrolovat tělesnou kondici, abyste udrželi svého psa ve formě, a nezapomeňte ho krmit alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny uvedenými na konkrétním krmivu.
Drsná a hrubá srst nevyžaduje žádné zvláštní úpravy, nicméně některým honičům (zejména větším psům) ve vousech a na hrudi ulpívají sliny a zbytky potravy. Vždy po několika dnech zkontroluje tlamu, hruď a končetiny, jestli se tam nevytváří žmolky a chuchvalce, jinak stačí srst jednou týdně vyčesat. Velcí baseti zpravidla nepotřebují pravidelné koupání, ale pokud váš pes slintá hodně, můžete ho koupat častěji. Denně kontrolujte uši a polštářky tlapek, zda na nich nejsou nečistoty, které by mohly způsobit zanícení kůže či infekci.
Velký baset se lépe hodí do rodin, které jsou buď většinu času doma, nebo ho mohou brát s sebou. Nemá rád samotu. Protože mohou být poměrně statní a také dost skákaví, jsou vhodnější ke starším dětem, keré jsou stabilnější a je menší riziko, že je povalí . Ačkoli je pes obecně považován za vhodného domácího mazlíčka k dětem, vždy je třeba naučit děti a psy spolu vycházet a respektovat se. I přesto by ale nikdy neměli zůstat spolu o samotě a dospělí by měli dohlížet na jejich vzájemné interakce.
Velký hrubosrstý vendéeský baset nevyžaduje velký nebo honosný domov, ale zabezpečená zahrada je životně důležitá, protože tito robustní psi jsou vyšlechtěni k tomu, aby si vždy dokázali najít a proklestit cestu hustým podrostem, aby mohli následovat stopu. Budou spokojenější na předměstí nebo na venkově, protože vyžadují dlouhé procházky a bezpečné místo pro hru a běhání i bez vodítka.
Pomocí pozitivního posilování a motivace, možnost sledovat pachy nebo hledat skryté pachové předměty, je bude bavit celý den a budou ochotně spolupracovat. Nejdůležitější je výcvik na přivolání, protože jakmile chytnou stopu, snadno zapomenou, že vás ztratili z dohledu. I přesto je ale důležité nechat je na volno jen v bezpečném prostředí, protože pach je silnější a i při sebelepším výcviku mohou rychle zapomenout. Velký baset by nikdy neměl být trénován těžkou rukou nebo averzivními metodami. Jsou to houževnatí, nezávislí myslitelé, vyšlechtěni k tomu, aby se postavili zvěři, jako jsou divoká prasata. Trestání a zastrašování jim působí stres a budou nešťastní.
Velký hrubosrstý vendéeský baset byl vyšlechtěn pro lov divočáků a také zajíců, ale spíše pro pěší než pro jezdce na koních. Tito nízko posazení psi mohli následovat zajíce (který má tendenci běhat ve velkých kruzích), dokud to zajíc nevzdal a nepokusil se schovat dřepem v podrostu. Vytrvalost a čichové schopnosti byly proto mnohem důležitější než rychlost, takže navzdory pověsti zajíců, že jsou extrémně rychlí, byli vendéeští baseti pro tuto práci opravdu ideální.
