- Klidná kočka
- Přátelská, ale nezávislá kočka
- Tichá kočka
- Kočka průměrné velikosti
- Denně
- Nehypoalergenní kočky
- Kočka s možností chodit ven
- Mohou potřebovat seznámení před tím, než budou žít s dětmi
– Syndrom brachycefalické obstrukce dýchacích cest, kdy omezené dýchání může vést k těžkým respiračním potížím.
– Kožní zánět/infekce vznikající v záhybech přebytečné kůže na obličeji.
– Oční vředy, což jsou bolestivé eroze na povrchu oka, častější u brachycefalických plemen kvůli jejich baňatým očím.
Dále se u tohoto plemene může vyskytnout:
– Polycystické onemocnění ledvin, což je dědičný stav, kdy se v ledvinách tvoří cysty. To ovlivňuje funkci ledvin a může nakonec vést k jejich selhání.
Dostupné testy:
– Testování DNA na polycystické onemocnění ledvin, které odhalí predispozici k tomuto onemocnění.
Osobnost
Tichá a mírumilovná, perská činčila není příliš aktivní ani náročná kočka. Ke svým majitelům je velmi loajální a milující a má ráda společnost. Činčily nemají příliš v lásce kočičí cvičení, mohou zlenivět, a proto potřebují ke hře a pohybu určitou motivaci. Samota jim nedělá dobře – zejména po delší dobu. S ostatními domácími mazlíčky se naučí vycházet, pokud se s nimi socializuí od mládí. Perská činčila je kočka spíše na mazlení, hýčkání a rozmazlování než bouřlivý společník, takže nečekejte žádné akční situace a potíže.
Historie a původ
Činčila, která byla od konce 19. století selektivně vyšlechtěna z perských koček kvůli svému zbarvení, získala jméno podle činčily, velmi hebkého, chlupatého hlodavce, který je známý svou hustou bílou srstí s černým nádechem, což dává zvířeti atraktivní stříbřitý vzhled. Perská činčila je údajně prvním typem kočky, který byl selektivně vyšlechtěn pouze pro barvu srsti, avšak jako všechna "umělá" plemena jsou nyní šlechtěny také pro typ, temperament a zdraví.
Činčilám prospívá nějaký čas strávený venku a ten může být na zabezpečené zahradě nebo ve výběhu pro kočky. Protože jsou tyto kočky přátelské a pomalé, jsou snadným cílem zlodějů domácích mazlíčků. Z toho důvodu se nedoporučuje, aby se volně pohybovaly venku. Zjistěte více o vytvoření bezpečné zahrady pro kočky v našem snadném průvodci.
Činčilám se sklonem k sedavému životu prospívají kočičí hry v podobě hraček na vydávání jídla, kočičí stromy, kde je jídlo umístěno na různých místech a které vybízejí k pohybu, a honičky se stuhou nebo hračky typu rybaření. Tyto kočky zrovna nepatří k těm, které by hledaly výzvy, proto raději udržujte věci jednoduché a zábavné, než abyste riskovali její frustraci nebo demotivaci přílišným ztěžováním.
Každá kočka je jiná. Pokud jde o jídlo, liší se v tom, co mají rády a co jim naopak nechutná. Je důležité mít na zřeteli, že kočky jsou masožravci a z potravy musí získat 41 různých živin. Jejich podíl se liší podle věku, životního stylu a celkového zdravotního stavu. Je pochopitelné, že energické kotě, které stále roste, potřebuje jinak sestavený jídelníček než méně aktivní starší kočka. Vždy je potřeba podávat správné množství krmiva, jen tak bude kočka v ideální tělesné kondici. Vyjít vstříc bychom kočkám měli i v chuťových preferencích a podle nich volit granule nebo konzervované krmivo.
Perská činčila vyžaduje každodenní péči o srst, protože má sklony k plstnatění a uzlování. Pokud neudržíte srst rozčesanou, může se stát, že budete muset kočku celou ostříhat a nechat srst znovu narůst. Oči činčilám často slzí a teče jim z nosu, proto je nutné koutky očí a nos pravidelně čistit. Spodní část a spodní strana ocasu jsou náchylné ke znečištění výkaly a je tedy třeba dbát na čistotu této oblasti, aby se zabránilo skvrnám a nepříjemným hrudkám. Mastná srst je známkou toho, že o sebe vaše kočka nepečuje, a to může znamenat špatný zdravotní stav. Pamatujte také na očkování, odčervení a každoroční zdravotní prohlídky.
Perská činčila opravdu vyžaduje a uživá si klidný domov. Proto je vhodnější do domácností, kde nejsou děti nebo jen klidní teenagery.