S nadšením pro vaše miláčky.
Jezevčík (dlouhosrstý)

Jezevčík (dlouhosrstý)

Dlouhosrstý jezevčík je nízký, ale rozhodně ne malý! Jde vlastně o středně velkého psa na krátkých nohách. V plné dospělosti měří asi 35 cm a váží od 9 do 12 kg. Má atraktivní hebkou, hladkou srst v nejrůznějších barvách (viz standard plemene).

Co je třeba vědět
  • Pes pro majitele s malými zkušenostmi
  • Potřebuji psa vycvičit
  • Klidné procházky
  • Hodinové procházky
  • Malý pes
  • Minimální slintání
  • Potřeba česání obden
  • Nehypoalergení plemeno
  • Velmi hlasitého psa
  • Hlídací pes. Štěká a varuje
  • Může potřebovat výcvik jak spolunažívat s ostatními mazlíčky
  • Může potřebovat seznámení před tím, než bude žít s dětmi

Osobnost

Dlouhosrstý jezevčík je živý, sebevědomý a odvážný pes. Může být tvrdohlavý a nezávislý, ale obecně se považuje za klidnějšího a poslušnějšího, než jsou ostatní dvě rasy (hladkosrstý a drsnosrstý). Má dobrý čich, a tak rád venku všechno očichává. Zároveň je skvělým domácím psem, který je známý svou dobrou náladou a věrností. Dlouhosrstý jezevčík miluje lidi a je láskyplným společníkem.

Původ

Země původu: Německo

Jezevčíci mají svůj původ v 15. století v Německu, i když se podobní psi objevují už ve starověkém egyptském a mexickém umění. Právě v Německu byl v roce 1879 definován standard plemene, první chovatelský klub pak vznikl v roce 1888. Do Velké Británie se jezevčíci dostali s princem Albertem a celé 19. století se těšili velké popularitě. O tu je ale vzhledem k jejich germánskému původu připravila první světová válka. Předsudky však pominuly a jezevčík je opět oblíbeným rodinným mazlíčkem. Používají také k lovu, zejména jezevců a jiné zvěře.

Nejčastější zdravotní komplikace u jezevčíků souvisejí s tvarem jejich těla - jsou náchylní k problémům s páteří. Poměrně častá jsou i srdeční omenocnění. Stejně jako mnohá jiná plemena trpí jezevčíci různými dědičnými očními poruchami, a tak by chovní psi měli absolvovat rutinní prohlídku.

Dlouhosrstý jezevčík potřebuje asi hodinu pohybu denně. Než ho pustíte z vodítka, měli byste si být jistí, že se na zavolání vrátí. V přírodě se naplno projeví jeho povaha, běží po stopě, leze do nor a pak je pořádně špinavý!

Krmivo musí obsahovat všechny potřebné živiny ve vyváženém poměru. Samozřejmostí je neustálý přístup k čerstvé vodě. Průběžně sledujte kondici svého psa a krmte ho alespoň dvakrát denně podle pokynů na obalu.

Delší srst na hrudi, bříšku, ocase a zadní části nohou je náchylnější k zacuchání, a tak je potřeba ji pročesávat alespoň třikrát týdně. Na dlouhou srst se mohou během procházky zachytávat nečistoty, proto psa vždy po návratu domů zkontrolujte.