Purina
S nadšením pro vaše miláčky.
Mainská mývalí kočka

Mainská mývalí kočka

Mainská mývalí je největší ze všech plemen koček. Má impozantní svalnaté tělo, dlouhé nohy a nepřehlédnutelný huňatý ocas. Z hranaté hlavy vystupuje čenich a velké, široce posazené uši. Srst je dlouhá a hustá. Podsadu kryjí výrazně lesklé, vodě odolné svrchní chlupy. Srst na hlavě, krku a ramenou je kratší, postupně se prodlužuje na zádech, bocích a ocasu. Na břiše a nohou je huňatá. Krk zdobí límec z dlouhých chlupů, který začíná už u uší (u samců bývá výraznější). Srst na ocase je dlouhá a splývavá. Uši ozvláštňují špičaté chomáčky chlupů. Ty najdeme i na tlapkách, mainské kočky tak vypadají, jako by měly nazuté sněžnice. Existuje více než 30 barevných variant. Oči mohou být zelené, zlaté nebo měděné, u bílých koček se často objevují i modré.

Co je třeba vědět
  • Velmi aktivní a zvídavá kočka
  • Společenská a závislá kočka
  • Upovídaná kočka
  • Kočka větší velikosti
  • Denně
  • Nehypoalergenní kočky
  • Venkovní kočka
  • Kočky vhodné do rodiny s dětmi
Předchozí Další
Zrzavá mainská mývalí kočka ležící na stole
    2. 1 z 1

Osobnost

Mainské mývalí kočky mají milou povahu, jsou velmi hravé a přátelské. Užívají si lidskou společnost, což z nich dělá oblíbené domácí mazlíčky. Občas se projeví jejich skromný původ, umí si zalézt na nejpodivnější místa. Rády tráví čas venku, milují šplhání a lov, ať už opravdový nebo předstíraný. Známé jsou také svým nádherným hlasem, který připomíná tiché cvrlikání.

Předchozí Další
Mainské mývalí kotě hravě sledující okolí
    2. 1 z 1

Původ

Země původu: USA

Předchůdcem plemene mainská mývalí jsou dlouhosrsté kočky, které v 50. letech 19. století dovezli do amerického státu Maine ze svých cest námořníci. Tyto kočky se pářily s místními krátkosrstými kočkami, jejich potomci byli velcí a statní. Polodlouhá srst a výrazně chlupatý ocas připomínal mývala - odtud právě název Maine Coon, mainská mývalí. Aby kočky odolaly extrémním zimám v Maine, vyvinula se u nich hustá podsada. Speciální výstavy se pro mainské mývalí kočky začaly pořádat už v roce 1860, díky čemuž se plemeno stalo v USA velmi populárním. V roce 1976 bylo oficiálně uznáno a od té doby jeho obliba vzrůstá, a to nejen na americkém kontinentě, ale i v ostatních částech světa.

Data naznačují, že mainské mývalí kočky jsou výrazně náchylné k srdečnímu onemocnění (hypertrofická kardiomyopatie). Stejně tak se jich týká dysplazie kyčelního kloubu. Před koupí kotěte se na obě nemoci informujte přímo u chovatele.

Každá kočka je jiná. Pokud jde o jídlo, liší se v tom, co mají rády a co jim naopak nechutná. Je důležité mít na zřeteli, že kočky jsou masožravci a z potravy musí získat 41 různých živin. Jejich podíl se liší podle věku, životního stylu a celkového zdravotního stavu. Je to pochopitelné, že energické kotě, které stále roste, potřebuje jinak sestavené živiny než méně aktivní starší kočka. Vždy je potřeba podávat správné množství krmiva, jen tak bude kočka v ideální tělesné kondici. Vyjít vstříc bychom kočkám měli i v chuťových preferencích a podle nich volit granule nebo konzervované krmivo.

I když mainská mývalí kočka není zrovna krátkosrstá, dokáže se o svou srst starat relativně dobře. Nicméně aby byl kožíšek ve skutečně dobré kondici, potřebuje častější vyčesávání a kartáčování. Pamatujte také na pravidelné očkování a odčervení.

I když toto plemeno patří mezi vyhlášené dětské společníky, každá kočka má jinou povahu, v níž se odráží výchova a dosavadní život. Pokud kočku adoptujete, zeptejte se v útulku i na její povahu.