Trpasličí pudl je ušlechtilý pes se štíhlou tlamou a dlouhým krkem. Srst je bohatá a kudrnatá a je často stylizovaná. Lze je vidět v mnoha barvách.
U trpasličího pudla se může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
– Legg-Perthesova choroba.
– Progresivní atrofie sítnice, což je dědičné onemocnění, kdy část oka degeneruje a chřadne, může vést ke slepotě.
– Osteochondrodysplazie, což je forma zakrslosti způsobená abnormálním vývojem kostí a chrupavek.
– Onemocnění meziobratlové ploténky, kdy dochází k abnormalitám plotének, které působí jako výplň pro kosti v páteři.
– Cushingův syndrom, při kterém se vytváří příliš mnoho přirozeného steroidního hormonu (nazývaného kortizol), což vede k příznakům, jako je nadměrné pití a únava.
– Entropion, což je bolestivé oční onemocnění, při kterém se oční víčka stočí dovnitř.
– Onemocnění mitrální chlopně, kdy srdeční chlopně onemocní a nefungují správně.
Dostupné testy:
– Test DNA na progresivní retinální atrofii, který odhalí predispozice k tomuto onemocnění.
– Screening očí.
Pudl je živý, společenský a přítulný pes, který je inteligentní a veselý a je skvělým a zábavným společníkem. Milují být součástí všech rodinných aktivit a mohou být dobrými hlídacími psy, které ohlašují návštěvníky, aniž by byli agresivní. Jsou úzce spjati se svými majiteli, a tak neradi zůstávají doma sami.
Původní pudl je standardní pudl – byl to vodní aportovací pes, takže toto plemeno bylo vždy velmi pracovité. Trpasličí pudl byl vyšlechtěn jako menší verze původního pudla pro majitele, kteří nechtěli tak velkého psa, ale byli okouzleni jejich povahou a nadšením pro všechny druhy práce. Velký vliv na vznik trpasličího pudla měly cirkusy, které tohoto inteligentního, přátelského, snadno vycvičitelného, a dokonce komického psa používaly při svých vystoupeních s velkým úspěchem, protože standardní pudlové jim připadali trochu příliš velcí. Až do roku 1907 byl trpasličí pudl nazýván toy pudl, ale protože se díky selektivnímu šlechtění stávaly populární ještě menší verze tohoto plemene, začalo se označení toy pudl používat pro psy s výškou menší než 28 cm a označení trpasličí pro psy s výškou 28–38 cm.
Trpasličí pudl je aktivní pes, který má rád pohyb a vystačí si s hodinou až dvěma denně – ale i ve zbývajícím čase si bude užívat hry, výcvik, interaktivní hračky a zapojení do všech rodinných aktivit. Při nedostatečné aktivitě nebo nudě mohou být hyperaktivní a hluční.
Trpasličí pudl vyžaduje majitele, který je schopen se věnovat výcviku, hrám a zábavě. Každodenní pohyb je důležitý, ale pokud jsou i doma zajištěny hry a zábava, nemusí to být hodiny procházek z kopce do kopce. Toto plemeno může být poměrně hlučné, s vysokým štěkotem, a není dobře uzpůsobeno k tomu, aby trávilo čas samo, takže ideální majitelé by měli být většinu času doma, trénovat povel „ticho“ a vymýšlet další aktivity, aby svého psa zaměstnali. Zaměstnaný pudl je zpravidla tichý pudl... většinou. Péče o srst je důležitá a neměli byste se spoléhat jen na psí salony.
Malí psi mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí. Mají však malý žaludek, proto musí jíst málo a častěji. Krmiva pro malá plemena jsou speciálně navržena s odpovídajícím množstvím důležitých živin. Menší velikost granulí vyhovuje malé tlamě, podporuje žvýkání, a tím zlepšuje trávení.
Trpasličí pudlové nelínají a alergici je často (i když ne vždy) tolerují. Jejich srst však vyžaduje značnou péči včetně profesionálního stříhání, pravidelného česání a kartáčování. Pudl by měl být stříhá asi každých šest týdnů, případně se to můžete naučit sami. Důležitá je také péči o uši.
Trpasličí pudl může žít ve městě i na venkově – a v menším prostoru, pokud má dostatek pohybu venku.
Pudly je radost trénovat, protože jsou chytří, rychle se učí a milují práci se svým majitelem. Bez problémů se dokážou zapojit do psích sportů, jako je mini agility, tanec, a dokonce i poslušnost a ve skutečnosti trénink a práce s majitelem udrží tohoto často zaneprázdněného psa šťastného a uvolněného.
Trpasličí pudl je o něco robustnější než menší toy pudl – a není tak velký a houževnatý jako standardní pudl, takže může být fantastickým rodinným psem. Ačkoli jsou psi obecně považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba děti a psy naučit vzájemnému respektu. Přesto by nikdy neměli zůstat spolu sami bez dohledu dospělé osoby.
Zdá se, že pudlové – zvláště ti, které vidíte na výstavách – mají nejrůznější bláznivé účesy, ale všechny tyto sestřihy měly svůj důvod. Pudlové byli původně vodní psi vyšlechtění k vyhledávání a aportování zvěře z vody, ale jejich srst mohla snadno nasáknout vodou a táhnou je ke dnu. Z toho důvodu se jim srst zkracovala, ale kolem určitých partií se nechávala delší, aby je zakryla, udržela v teple nebo ochránila před poraněním (např. klouby). Toto plemeno je v současnosti jedním z nejoblíbenějších psů ve výstavním kruhu. Srst pudla nikdy nepřestane růst, což je jeden z mnoha důvodů, proč potřebují pravidelnou úpravu. Pudl byl jedním z nejoblíbenějších psích plemen Elvise Presleyho!
