Sussexský španěl je mohutně stavěný a robustní na poměrně krátkých silných nohách, má krátkou, bohatou srst sytě zlatavě játrové barvy, která na koncích chlupů přechází do zlaté. Jejich široká hlava a poněkud vážný, tázavý výraz z nich dělají atraktivního společníka.
U sussex španěla se může vyskytnout:
– Dysplazie kyčelního kloubu.
Tito veselí a přizpůsobiví psi mohou být velmi klidní, i když je důležité, aby byli pravidelně seznamováni s dětmi, psy, auty atd., dokud nedospějí. Milují lov a někdy je to venku zajímá víc než cokoli jiného, takže výcvik v mládí je nezbytný. Čas investovaný do tohoto psa se vyplatí a výsledkem je šťastný a věrný společník.
Sussex španěl se začal objevovat od počátku 19. století jako součást směsice landspanielů. Zájem konkrétně o toto plemeno projevil statkář Fuller ze Sussexu, který choval několik plemen španělů, včetně sussex španělů. Choval je pro pracovní účely a vlastnil toto plemeno po dobu 50 let až do 50. let 19. století. V době druhé světové války se jich chovalo jen málo a předpokládá se, že po válce jichj zůstalo jen 5. Naštěstí mělo plemeno oddané příznivce, kteří ho udržovali při životě, i když je stále početně malé.
V mládí je třeba brát při výcviku ohledy na jejich rostoucí klouby a nepřetěžovat je. Mladí i dospělí jedinci by měli dostávat dostatek duševní stimulace formou her, výcviku a stopování. Dospělí jedinci potřebují denně přibližně 2 hodiny i více v různém terénu včetně plavání, aby byli duševně i fyzicky spokojení.
Sussex španěl bude nejlépe prospívat u majitelů, kteří mají nějaké zkušenosti s loveckými psy, milují dlouhé procházky a mají čas na výcvik. Sussexy není těžké trénovat, ale přestože jsou pomalejší a stabilnější než menší a lehčí španělé, stále mají aktivní mozek, který musí být stimulován. Jako v případě ostatních loveckých psů buďte připraveni na zablácené mokré procházky a zablácený mokrý domov kvůli vašemu zablácenému mokrému psovi. Pokud to zvládnete a máte dům na venkově či předměstí, bez dětí nebo s rozumnými, aktivními dětmi, může vám sussex španěl vyhovovat.
Sussex španěl potřebuje stravu s vyváženým obsahem všech hlavních skupin živin a s neustálým přísunem čerstvé vody. Je také důležité udržovat svého psa v optimální kondici a krmit ho alespoň dvakrát denně v souladu s pokyny na jeho konkrétním krmivu. Toto plemeno je náchylné k nadýmání, proto menší porce podávané častěji mohou toto riziko minimalizovat.
Kartáčování nebo pročesávání je zpravidla nutné několikrát týdně. Uši je třeba udržovat v čistotě a pravidelně kontrolovat, zda v nich nejsou cizí tělesa. Srst kolem polštářků je třeba zastřihnout a zkontrolovat, zda mezi drápy nejsou semena trávy. Více informací o péči o psa se dozvíte z našeho článku.
Sussex španěl je velký pes na krátkých nohách, proto potřebuje dostatek prostoru a nezvládne příkré schody ani stísněné městské prostředí. Budete potřebovat velkou, zabezpečenou zahradu a domov vhodný pro velkého, zabláceného, mokrého psa, aniž byste se báli o nábytek či dekorace. Přístup k zajímavým a rozmanitým vycházkovým trasám – a k novým a zajímavým pachům – je nezbytný k tomu, aby se pes ani majitel nenudili.
Jak si asi dokážete představit, sussex je pomalejší španěl než mnozí jiní, a proto je stabilnější a méně energický. Nicméně je to stále španěl a má aktivní mysl, která potřebuje zabavit. Pozitivní metody výcviku s odměnou v podobě pamlsků, hraček a možnosti plnit příjemné úkoly, jako je například stopování, udrží sussexe šťastného a příjemného. Věnujte pozornost výcviku spolehlivého přivolání a aportování, protože mnoho španělů se snadno dostane do problémů kvůli tomu, že nechtějí pustit, co najdou a „ukradnou“, protože potřebují naplnit svou potřebu něco držet v tlamě.
Pro aktivní rodinu, která tráví čas venku, může být sussex španěl skvělým společníkem. Jsou vhodnější ke starším dětem, které nenechávají věci volně ležet. Ačkoliv jsou psi považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstávat sami bez dohledu dospělé osoby.
