Skye teriér je pes s robustním, dlouhým tělem, nízko u země, a dlouhou, tvrdou, rovnou srstí. Uši mohou být vztyčené nebo sklopené.
Skye teriéři mají dlouhé tělo a krátké nohy, v důsledku toho se u nich mohou objevit tyto potíže:
– Onemocnění meziobratlové ploténky, což je stav, kdy se měkký vnitřek ploténky vyklene a vyvíjí tlak na nerv, který vede od páteře k horní nebo dolní končetině, dochází k bolesti zad a slabosti nebo paralýze končetin.
– Úhlová deformita končetin v důsledku asynchronního růstu páru kostí, které se zdají vybočené nebo otočené, následkem může být bolest a kulhání.
U tohoto plemene se dále může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
– Dysplazie lokte, degenerativní onemocnění, kdy se kloub nevyvíjí správně, což může působit bolest a omezit hybnost.
– Chronická hepatitida spojená s ukládáním mědi, toto zánětlivé onemocnění postihuje játra v důsledku vysoké hladiny mědi v organismu.
– Ektopie močovodů, což je stav, kdy močovody nevstupují do močového měchýře ve správné poloze, způsobuje inkontinenci.
Skye teriér pochází z drsných západních ostrovů u severního Skotska a jeho jméno je odvozeno od ostrova Skye, kde jim jejich houževnatá, vytrvalá povaha a krátké nohy umožňovaly jít za svou kořistí do nor. Jakmile si však v roce 1842 pořídila skye teriéra královna Viktorie, obliba tohoto plemene jako výstavního psa a společníka výrazně vzrostla, a proto bylo plemeno fyzicky upraveno. Stali se delšími, těžšími a byla podporována bohatší srst, ale teriérské vlastnosti, postoj „nikdy neříkej nikdy“ a silné přesvědčení, že jsou mnohem větší, než ve skutečnosti jsou, jim zůstaly dodnes.
Skye teriérovi stačí hodina venku denně. Jsou však docela náchylní k lenošení, pokud mají za sebou procházku, příležitost k očichávání a nějaký výcvik a hry, které procvičí jejich mysl i tělo.
Pro ty, kteří mají rádi trochu neobvyklé psy, je skye teriér jasným kandidátem. Jeho dlouhá srst však vyžaduje pravidelnou péči a jeho temperament řádný výcvik. Majiteli by neměl chybět smysl pro humor a trpělivost, protože toto plemeno přitahuje pozornost okolí. Sky teriéři potřebují hodně procházek a pečlivou socializaci, ale připravte se na to, že je budete muset usměrňovat po celý život, protože obecně nemají v lásce jiné psy.
Malí psi mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí. Mají však malý žaludek, proto musí jíst málo, ale častěji. Krmiva pro malá plemena jsou speciálně navržena s odpovídajícím množstvím důležitých živin, menší velikost granulí lépe vyhovuje malé tlamě a podporuje žvýkání, které zlepšuje trávení.
Dvojí srst se skládá z krátké, měkké podsady a tvrdé, rovné svrchní srsti, která by měla být dlouhá a neměla by psa omezovat při pohybu. Úprava srsti dvakrát až třikrát týdně zabrání zacuchávání a tvorbě rohoží. Po procházkách kontrolujte srst zejména v okolí uší a tlapek, protože se tam může shromažďovat překvapivé množství nečistot!
Přestože se na papíře jeví jako malý pes, vzhledem k délce, váze a množství srsti by jim lépe vyhovoval větší prostor a co nejméně schodů. Důležité je také místo pro úpravdu a péči o mokrého psa po procházce nebo koupeli. Nezbytná je zabezpečená zahrada s plotem, kterým nelze prolézt ani se podhrabat. Skye teriér může žít téměř kdekoli, ale je to hlasité plemeno, které má sklon hlídat a upozorňovat na zvuky. Život ve městě tak může být pro něj i vaše sousedy příliš stresující.
Skye teriér je více než schopný dosáhnout dobré základní úrovně výcviku, pokud víte, jak ho motivovat a zapojit, nicméně není to pes, který by vyžadoval hodiny duševní stimulace. Výcvik s pozitivním posilováním pomocí krmiva a hraček z tohoto psa dostane to nejlepší. Zaměřte se na dobré přivolání a socializaci s dětmi, jinými domácími zvířaty a hospodářskými zvířaty. Jedná se o silně osrstěné plemeno, a proto je nezbytné včas naučit skye teriéra stát v klidu při péči o srst, při koupání a sušení.
S výcvikem a rozumnými staršími dětmi je skye teriér dobrým rodinným mazlíčkem, pokud všichni chápou jeho povahu. Není ideální k menším dětem kvůli dlouhému hřbetu a krátkým nohám, které je vystavují vyššímu riziku zranění, pokud dítě o něj zakopne nebo na psa náhodou spadne. Ačkoliv jsou psi považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstávat sami bez dohledu dospělé osoby.
