Lancashirský patař je malý, podsaditý, pevně stavěný pes, mírně obdélníkového obrysu, který je o něco delší než vysoký. Uši jsou poměrně velké a stojí vzpřímeně, což psu dodává bdělý a atraktivní výraz odvahy a ochoty. Srst je krátká a hustá. Lancashirský patař je věrný a hravý pes, vždy šťastný, že je součástí rodiny.
U tohoto plemene se může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
– Primární luxace čočky, což je stav, kdy se čočka vychýlí ze své normální polohy v oku, může vést ke ztrátě zraku.
– Anomálie oka kolií, což je dědičný stav, kdy se oko nevyvíjí správně a může potenciálně vést ke slepotě.
Dostupné testy:
– Screening očí.
– Test DNA na primární luxaci čočky, který odhalí predispozici k tomuto onemocnění.
Lancashirský patař je přátelský a aktivní malý pes, který vychází dobře s lidmi, ale může potřebovat pečlivou socializaci, aby se dobře snášel s jinými domácími zvířaty a zejména s jinými psy. Mají samostatnou povahu a odhodlání, když se pustí do úkolu, který je baví. Jinak budete muset vymyslet chytrou motivaci, aby s vámi spolupracovali. Vzhledem ke své malé velikosti jsou dobrými společníky do domácnosti, pokud máte čas věnovat se socializaci a výcviku a nevadí vám upovídaný pes.
Země původu: Anglie
Stejně jako u mnoha jiných pracovních plemen psů je i původ lancashirského pataře trochu záhadou. Pravděpodobně proto, že chovatelé a majitelé těchto psů se více zajímali o jejich pracovní schopnosti než o vedení záznamů. Jsou známí již od roku 1600 jako psi zemědělští, obecní krysaři a králíkáři a psi popohánějící dobytek kousáním do pat, odtud tedy ozančení patař. Díky malému vzrůstu bylo menší riziko, že je dobytek kopne do hlavy! Je pravděpodobné, že lancashirský patař (známý také jako ormskirkský patař nebo ormskirkský teriér) má své předky v křížencích velšského corgiho a manchesterského teriéra černého s pálením, což byla v té době běžná a oblíbená plemena. Navzdory své dlouhé historii pracovních psů v Lancashiru byl lancashirský patař uznán Kennel Clubem až v roce 1981.
Nenechte se zmást jejich malou velikostí a nemyslete si, že se chtějí jen poflakovat! Lancashirský patař je aktivní pes, který potřebuje hodinu pohybu denně, k tomu výcvik a hry, aby byl spokojený, ale klidně vydrží chodit celé hodiny a neodradí ho ani nepříznivé počasí.
Ideální majitelé lancashirského pataře mají dostatek vytrvalosti pro dlouhé procházky a klid, aby vyvážili jeho divokou povahu, a výcvikové schopnosti a zkušenosti, které jim umožní socializaci a výchovu tohoto chytrého malého psa. Pro aktivního majitele bez dětí nebo pro rodinu se staršími dětmi a zkušenostmi s malými ostrými psy může být patař skvělým společníkem.
Malá plemena psů mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí. Jejich malé žaludky vyžadují častější krmení s menšími porcemi. Krmiva pro malá plemena jsou speciálně navržena s odpovídajícím množstvím důležitých živin. Menší velikost granulí vyhovuje malé tlamičce, popdporuje žvýkání a tím zlepšuje trávení. Zjistěte více o tom, jak nabídnout svému psovi vyváženou stravu, v našem průvodci.
Srst lancashirského pataře se poměrně snadno upravuje, protože je krátká a hladká. Vyčesávací rukavice a příležitostně kartáč je vše, co budete potřebovat. Více o stříhání a každodenní péči o psa se dozvíte v našem článku.
Jako malý pes s nenáročnou srstí může lancashirský patař žít ve městě i na venkově. Pokud žije v rodinném domě, je nutná dobře zabezpečená zahrada, protože je to mrštný a chytrý útěkář. Měl by mít přístup k různým zajímavým vycházkovým trasám s prostorem pro hraní a běhání bez vodítka.
Výcvik lancashirského pataře je zábavný, protože ho lze snadno motivovat pomocí hraček, jídla a trpělivosti. Rádi ovládají pohybující se předměty, takže se jim mohou líbit hry, jako je treiball (nebo pushball). Je třeba pracovat na spolehlivém přivolání a nutná je včasná socializace s ostatními zvířaty, hospodářskými zvířaty a zejména s jinými psy. Ocení také možnost hledat a vyhrabávat hračky a pamlsky.
Lancashirský patař je vhodný pro rodinu se staršími dětmi, které jsou schopné pomáhat s výcvikem a respektovat jeho potřeby. Jejich sklon k nahánění a kousání do pat může působit ve vztahu k malým dětem problémy, přestože se tento instinkt dá zvládnout výcvikem. Nicméně pataři budou mít vždy sklony držet svou rodinu pohromadě. Ačkoli jsou psi obecně považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba děti a psy naučit vzájemnému respektu. Přesto by nikdy neměli zůstat spolu sami bez dohledu dospělé osoby.
