Labradoodle je jedním z nejznámějších kříženců, jistě vás tedy potěsí, pokud si ho chcete pořídit do rodiny, že je poměrně snadné najít renomované chovatele. Plemena, která se podílí na vzniku labradoodla, jsou labradorský retrívr (výstavní nebo pracovní typ) a standardní pudl (někdy také pudl miniaturní).
Existují chovatelské spolky, které založili a vedou obětaví lidé, kteří usilují o to, aby se labradoodle stal uznaným plemenem. Proto se zaměřte na chovatele, kteří je chovají zodpovědně a dbají na to, aby všichni rodiče byli zdravotně testováni.
Zdravotní stav a potíže, ke kterým jsou kříženci náchylní, se často do určité míry liší podle toho, které vlastnosti z jednoho či druhého plemene převažují.
Pro více informací o zdravotních obtížích, které se u tohoto křížence mohou vyskytnout, navštivte stránky plemen labradorský retrívr a standardní nebo miniaturní pudl.
Stejně jako u většiny kříženců závisí povaha labradoodla na rodičích a způsobu jejich chovu a výchovy. Labradorský retrívr je aktivní, přátelský a milující pes, který se vyžívá v lidské společnosti a nechce nic jiného než dělat radost svým majitelům (snad kromě jídla a skákání do vody, kterou najde!). Jsou ideálními domácími mazlíčky pro děti a dobře vycházejí i s ostatními zvířaty v domácnosti. Labradoři jsou velmi veselé plemeno, nesmírně láskyplné a neustále vrtí ocasem. Lze je snadno vycvičit, protože jsou dychtiví učit se a dělat radost. Jsou to však velcí gurmáni – což jim pomáhá při výcviku, ale ne v pase!
Pudl je živý, společenský a laskavý pes, který je inteligentní a zábavný. Rádi se zapojují do všech rodinných aktivit a mohou být dobrými hlídacími psy, kteří ohlašují návštěvy, ale nikdy nejsou agresivní. Standardní pudl je v jádru stále pracovním psem a bude si užívat výcvik agility, obedience nebo cokoli jiného, co může dělat se svým majitelem. Při pohledu na obě plemena, která tvoří labradoodla, je jasné, že se jedná o mimořádně aktivního psa, který potřebuje hodně pohybu a podnětů, často více, než mnozí noví majitelé očekávají, a protože je vysoce společenský, potřebuje být součástí rodiny. Zdá se, že osobnost labradoodla je konzistentnější, když se jedná o prvotní křížence (F1). Jak se linie postupně šlechtí, mohou být buď zpětně vyšlechtěni k jednomu z původních plemen, a posílit tak osobnost labradora či pudla, nebo mohou být šlechtěni labradoodlové mezi sebou. V takovém případě je temperament méně předvídatelný a příbuzenská plemenitba se stává potenciálním problémem. Zodpovědní chovatelé by měli upřednostňovat chov stejně jako zdraví, a proto je důležité najít dobrého chovatele.
Labradoodle je jedním z nejznámějších a nejproslulejších „designových kříženců“. Vznikl v Austrálii v 70. letech 20. století, kdy Australská asociace vodicích psů obdržela požadavek od paní z Havaje na vodicího psa, který by jí nezpůsoboval alergii. Austrálii si vybrala kvůli legislativě, která umožňovala převézt psa z místního chovu přímo na Havaj, aniž by musel strávit nějaký čas v karanténě. Asociace používala jako vodicí psy právě labradory a ke křížení tedy hledala plemeno, které nelíná.
Dovezli bílého standardního pudla ze Švédska, který měl vynikající rodokmen, a narodil se první (záměrný) vrh labradoodlů. Od té doby se zodpovědně i nezodpovědně šlechtí ve snaze najít přátelského, nelínajícího rodinného psa. To se daří s různým úspěchem a labradoodlové se jako asistenční psi osvědčili již po celém světě. Přestože existují různé chovatelské spolky nadšenců labradoodla, toto plemeno není v současné době uznáno žádným oficiálním chovatelským klubem.
Plemena, která se podílejí na vzniku labradoodla, jsou labradorský retrívr a standardní pudl. Vzhled, chování i temperament labradoodla tak může být jakoukoli kombinací obou těchto plemen.
Země původu: Kanada
Plemeno labradorský retrívr vzniklo v 17. století nikoliv na Labradoru, ale na pobřeží Newfoundlandu. Byli vycvičeni k tomu, aby rybářům přenášeli rybářské sítě přes ledovou vodu, a na počátku 19. století byli přivezeni do přístavu Poole ve Velké Británii. Díky jejich půvabné povaze začali rybáři dostávat od Angličanů nabídky na jejich prodej. Plemeno mělo schopnosti, díky nimž se okamžitě prosadilo jako honicí pes. Hrabě z Malmesbury byl těmito psy, tehdy známými jako psi svatého Jana (Saint John's Dogs), fascinován, začal je chovat a nazval je labradory. Dnes se labradoři stále používají jako pracovní psi a zároveň jsou milovanými rodinnými mazlíčky.
Země původu: Německo
Původní pudl je standardní pudl, vodní aportovací pes. Jejich neobvyklý střih nebyl módní záležitostí, ale ryze praktickou, protože jejich srst je schopna pojmout hodně vody a ztěžovala psům plavání. Proto jim část srsti byla vyholena, ale ponechána na místech, kde chránila životně důležité orgány a klouby. Miniaturní a toy pudlové vznikli čistě jako menší verze původního pudla pro majitele, kteří nechtěli tak velkého psa, ale byli okouzleni jejich osobností a nadšením pro jakékoli aktivity.
Labradoodle je křížencem plemen, která mají ráda pohyb a jsou spokojena s více než dvěma hodinami pohybu denně. Budou si také užívat hry, výcvik, interaktivní hračky a zapojení do všech rodinných aktivit.
Ideální majitelé labradoodla by měli milovat chování a osobnost jak pudlů, tak labradorů a neměli by mít konkrétní požadavky na typ srsti, protože u tohoto křížence neexistují žádné záruky. Očekávejte velkého, sebevědomého, inteligentního psa se spoustou energie, který nikdy nedospěje. Měli byste mu věnovat dostatek času a trpělivý výcvik.
Psi velkých plemen mají stejně velký apetit a potřebují stravu s vyváženým obsahem všech důležitých živin včetně minerálů a vitamínů. Stejně jako většina velkých plemen mají labradoodlové sklony k nadýmání a žaludečním problémům, ale menší porce podávané častěji může toto riziko minimalizovat. Nnezapomínejte na stálý přísun čerstvé vody a udržujte svého psa v optimální kondici. Krmte ho alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny uvedenými na jeho konkrétním krmivu.
Je těžké předpovědět, jaký druh srsti bude labradoodle mít, protože mohou zdědit srst po labradorovi nebo pudlovi (případně to může být kombinace obou). To znamená, že nemusí línat nebo jen minimálně (srst pudla), ale v tom případě bude vyžadovat pravidelné stříhání. Nebo mohou línat (labradorská srst) a mohou mít nepoddajnou srst, která je náchylná k matování. Péče tak může být více či méně náročná, proto buďte připraveni na obojí! S ohledem na velikost a konkrétní srst doporučujeme najít psí salón, kde se o vašeho mazlíčka postarají, případně vás to naučí. Důležité je také kontrolovat uši, které jsou náchylné k infekcím.
Zástupci tohoto křížence se mohou lišit velikostí, tvarem, typem srsti a temperamentem v závislosti na tom, jak byli vyšlechtěni. Barvy labradoodla se mohou také lišit, protože většinou závisí na srsti jejich rodičů. Labradoodle může být prvotním křížencem labradora s pudlem, mohou být zpětn šlechtěni k jednomu z původních plemen nebo mohou být potomky dvou labradoodlů.
Protože jsou labradoodl poměrně velký, potřebuje dostatečně velký životní prostor, navíc jsou velmi aktivní, a tak ocení velkou zahradu a přístup do přírody na dlouhé procházky.
Výcvik je pro tohoto velmi aktivního, chytrého a bystrého psa velmi důležitý. Pocházejí z inteligentních plemen, které rády spolupracují se svými majiteli, proto je radost je trénovat. Špatné návyky se naučí stejně rychle jako ty správné, takže výcvik založený na odměně by měl začít brzy a nepřestávat. Je to skvělé plemeno pro psí sporty, jako je agility nebo obedience. Je důležité zvyknout labradoodla na manipulaci a péči o srst a naučit ho odevzdat cokoli, co tak rád drží v tlamě.
Labradoodle má blízko k tomu, aby byl dokonalým rodinným psem. Pokud pochází od spolehlivého chovatele a je od štěněte dobře vycvičený, bude skvělým společníkem, kterého je radost vlastnist a který vychází s každým. Nevycvičený nebo znuděný pes se může stát neukázněným a přehnaně bouřlivým.
Labradoodle může dosáhnout 14 let, protože obě plemena, ze kterých pochází, se dožívají podobného věku.
