Ibizský chrt je nápadný, vysoký pes se čtvercovým rámcem těla a s velkýma vztyčenýma ušima. Nejčastěji se vyskytuje s hladkou, krátkou srstí, ale může být i drátosrstý.
Toto plemeno je odolné a mohou se u něj vyskytnout běžné zdravotní potíže.
Ibizský chrt je láskyplný a citlivý, někdy rezervovaný a nezávislý, ale věrný své rodině a občas má komediální smysl pro humor. Ve správné rodině může být vynikajícím společníkem. Nejsou pro slabé povahy, mohou být hluční a nemají rádi, když jsou dlouho sami. Potřebují běhat a skákat, jsou to neuvěřitelní atleti s rychlou a nezávislou myslí.
Kořeny ibizského chrta sahají až do doby 4000 let před naším letopočtem. Je velmi podobný psům zobrazovaným na egyptských vlysech, zejména o Anubisovi, a lze říci, že se toto plemeno, nebo rozhodně jeho typ, za mnoho tisíc let příliš nezměnilo. Féničtí obchodníci přivezli předky ibizského chrta na Baleáry a dodnes se s nimi můžete setkat nejen u plemene ibizský chrt, ale také u mnoha podobných pracovních plemen typu podenco a galgo. Stejně jako v případě mnoha jiných typů chrtů bylo vlastnictví ibizských chrtů v minulosti omezeno na bohaté majitele půdy a šlechtu, přičemž příslušníkům nižších vrstev, kteří by je chtěli vlastnit, hrozily přísné tresty. V dnešní době naštěstí žádné takové zákazy neexistují a krásný ibizský chrt si užívá života jako společenský a výstavní pes v mnoha zemích.
Ibizský chrt je rychlý a aktivní pes, který potřebuje denně dvě hodiny pohybu a v ideálním případě i více. Jakmile zahlédnou nebo zachytí pach zvěře, běží a běží, jsou to hbití, atletičtí skokani, kteří nehledí na nebezpečí v dopravě. Proto je pro ně nezbytné bezpečné místo, kde se mohou proběhnout, protože ibizský chrt nebude spokojený s procházkami pouze na vodítku. Je to pes, který pociťuje chlad a není vybaven ani na déšť, takže při pomalejším tempu na vodítku, po volném běhu nebo za nepříznivého počasí je nutný psí obleček.
Ibizan je skvělou volbou pro ty, kteří mají zkušenosti s chováním chrtů a jsou schopni poskytnout velký, bezpečný prostor pro volný běh a trénink a cvičení na vodítku. A také pro ty, kdo si cení zábavných, často potrhlých psů s pořádnou dávkou rychlosti a bude mít trpělivost při výcviku psa, který chce lovit a běhat.
Ibizský chrt potřebuje vyváženou stravu obsahující všechny důležité živiny a neustálý přísun čerstvé vody. Je také důležité pravidelně kontrolovat hmotnost, abyste svého psa udržovali v ideální tělesné kondici. Nezapomeňte ho krmit alespoň dvakrát denně a v souladu s pokyny na konkrétním krmivu.
Ibizský chrt se snadno upravuje, a to jak v případě krátkosrsté, tak i drátosrsté variany. U obou stačí jednou týdně vykartáčovat. Zjistěte více o stříhání a každodenní péči o psa v našem článku.
Pro rozumné starší děti může být ibizský chrt dobrým společníkem, ale mějte na paměti, že se jedná o citlivé plemeno, které vyžaduje hodně pohybu, takže v domácnostech s velmi malými dětmi nemusí mít na tohoto psa čas. Ačkoliv jsou psi většinou považováni za vhodné mazlíčky k dětem, je třeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstat spolu sami bez dozoru dospělé osoby.
Přestože je ibizský chrt vysoký, nezabírá moc místa, protože se více zajímá o to, aby byl se svými majiteli a byl v teple a pohodlí. Není to pes pro ty, kteří jsou přesvědčeni, že psi by neměli sedět na pohovkách, protože ibizan je přítulný! Je vhodnější na venkov či předměstí, protože město pro něj může být stresující a neposkytuje většinou bezpečný prostor pro volný běh, který tito psi vyžadují. Bezpečná zahrada s velmi vysokým oplocením je životně důležitá, protože ibizský chrt umí extrémně dobře skákat!
Často se říká, že chrty je obtížné vycvičit, ale to je zřídkakdy pravda, ve skutečnosti má ibizský chrt pracovní minulost a plnil úlohu velmi podobnou jako lovecký pes, tzn. aportování kořisti do ruky a úzké spolupráci se svým majitelem. Je to citlivé plemeno a majitelé musí hodně pracovat na tom, aby je zaujali, nikdy nepoužívat drsné metody, protože zde uspěje jen to nejlaskavější a nejpromyšlenější používání pozitivního výcviku! Pozornost je třeba věnovat výuce spolehlivého přivolání (i když na to by se nikdy nemělo spoléhat), stejně jako včasné a důkladné socializaci s lidmi a jinými zvířaty.
I když se u ibizských chrtů uvádí barva s názvem „lví“, vedou se spory o to, co je to vlastně za barvu a zda je přijatelná, či nikoliv! Někteří za „lví“ považují zředěnou červenou barvu, zatímco jiní žlutavě plavou. Vyobrazení této barvy je však nemožné dohledat a zdá se, že vůbec neexistuje!
