Malý, ale mohutný drsnosrstý foxteriér je robustní teriér s krátkým hřbetem a hustou ochrannou srstí. Má ostražitý a ostrý výraz, s obávaným obočím a bohatým plnovousem, tento foxteriér může mít barvu bílou s pálením, černou nebo černou s pálením.
U tohoto plemene se může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
– Legg-Perthesova choroba.
– Luxace čočky, což je stav, kdy se čočka vychýlí ze své normální polohy v oku, což má za následek ztrátu zraku a může působit bolest.
– Atopie, kdy kůže reaguje na alergeny z okolního prostředí a bolí a svědí.
Dostupné testy:
– Screening očí.
Bystrý, nezávislý a chytrý malý foxteriér je hrozivým nepřítelem krys, myší nebo lišek. Drsnosrstý foxteriér má typické sklony nejprve zabíjet a pak přemýšlet, proto by si majitelé měli být vědomi jeho značné lovecké touhy a touhy chovat se jako pracovní teriér, i když je hvězdou výstavního kruhu! V domácnosti jsou foxteriéři dobrými a zábavnými společníky, pokud se jim dostane dostatečného výcviku a důkladné socializace a přivykání na rodinný život – znuděný nebo nedostatečně stimulovaný foxteriér však bude pravděpodobně hlučný a destruktivní.
Byl vyšlechtěn v 19. století z různých typů pracovních teriérů, zejména černých teriérů s hrubou srstí z Walesu, Derbyshiru a Durhamu. Používali se k vyhánění lišek, které zalehli, a k obecným účelům jako chytání krys a hlídání. Původně byl foxteriér klasifikován jako jedno plemeno se dvěma variantami srsti, drsnosrstou a hladkosrstou, v současnosti jsou to dvě samostatná plemena s vlastními standardy.
Ačkoli je moderní drsnosrstý foxteriér především výstavním a společenským psem, jeho pracovní schopnosti zůstávají silné. Hodinová procháza denně je minimum, příčemž vedle výcviku, her a psích sportů nebo soutěží je vítáno mnohem více pohybu.
Pokud rádi pečujete o srst včetně trimování a chcete zažít zábavu s chytrým teriérem, může být drsnosrstý foxteriér vaším ideálním společníkem. Připravte se na dlouhé procházky a výcvik jak základních povelů, tak zábavných triků. Díky socializaci, výcviku a zdravému rozumu se foxteriér dobře uplatní na venkově, ve stáji atp.
Malí psi mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí, jejich malý žaludek tedy musí jíst málo, ale často. Krmiva pro malá plemena obsahují všechny důležité živiny v odpovídajícím množství a v menších granulích, které lépe vyhovují malé tlamičce. Zároveň podporují žvýkaní, které zlepšuje trávení.
Hustá, drsná srst je dlouhá 2–4 cm, podsada je krátká a měkká. Chlupy na tlamě dodávají výrazný vzhled. Péče o psa tohoto plemene tedy zahrnuje kartáčování a vyčesávání každý druhý den, což udrží srst bez uzlíků. Třikrát až čtyřikrát ročně je však třeba provést ruční trimování (při kterém se vytrhávají odumřelé chlupy), jinak se srst rozevře a zacuchá, přitahuje nečistoty a snadno propouští vodu.
Vhodnější do klidnějších domácností se staršími dětmi nebo bez, které dokážou dodržovat pravidla a respektovat psí prostor. Přestože se teriéři dobře chovají k dětem vlastní smečky, nemají sklon tolerovat neohrabané nebo panovačné děti. Pro ty, kteří mají výcvik jako hobby nebo mají rádi dlouhé procházky, může být drsnosrstý teriér vynikajícím společníkem. Ačkoliv jsou psi většinou považováni za vhodné mazlíčky k dětem, je třeba naučit je vzájemnému respektu. Přesto by psi a malé děti nikdy neměli zůstat spolu sami bez dozoru dospělé osoby.
Hodí se do většiny domácností, ať už na venkově, nebo ve městě, ale budou potřebovat velmi bezpečnou zahradu a spoustu zajímavých pěších tras s prostorem pro běhání a hraní her.
Drsnosrstého foxteriéra lze nejlépe motivovat jídlem a hračkami a možností hrát si způsobem „honit, chytit, zabít“.Pro chytrého a oddaného trenéra může být výcvik drsnosrstého foxteriéra zábavou. Pokud vás však výcvik psů nebaví, nemusí to být pes pro vás. Zaměřte se na výuku spolehlivého přivolání a v mládí ho dobře socializujte s ostatními zvířaty, protože bázlivý foxteriér bude pravděpodobně reagovat spíš agresivně.
