Původ
Bretaňský ohař, dříve známý jako bretaňský španěl, má svůj původ v britských a francouzských pointerech, setrech a španělech. V oblasti Bretaně se místní typy španělů a ohařů mísily s pointery a setry, které sem přivezla britská šlechta, jež sem přijížděla na lov sluk a koroptví. Mimo loveckou sezónu nechávala své psy v péči francouzských chovatelských stanic. Z potomků těchto psů se stal bretaňský španěl, ale pod větším vlivem setrů a pointerů se jim prodloužily nohy a kolem 19. století ztratili vzhled krátkonohého španěla s dlouhýma ušima. Bretaňský španěl, který je dodnes považován za užitečné plemeno HPR (Hunt, Point, Retrieve), byl využíván k plnění všech těchto funkcí v loveckém terénu a toto všestranně nadané plemeno si udrželo svou popularitu, nakonec vstoupilo do výstavního kruhu a v roce 1986 bylo uznáno Kennel Clubem.