- Velmi aktivní a zvídavá kočka
- Společenská a závislá kočka
- Velmi upovídaná kočka
- Štíhlá a elegantní kočka
- Jednou týdně
- Nehypoalergenní kočky
- Kočka s možností chodit ven
- Mohou potřebovat seznámení před tím, než budou žít s dětmi
– Barmská vada hlavy, což je stav, kdy se obličej a lebka neformují správně.
– Progresivní atrofie sítnice, což je dědičné onemocnění, kdy část oka degeneruje a chřadne, což může vést ke slepotě.
– Nedostatek pyruvátkinázy, což je onemocnění, které způsobuje anémii (smrt nebo červené krvinky).
Dostupné testy:
– Testování DNA na progresivní retinální atrofii a deficit pyruvátkinázy, které odhalí predispozice k těmto onemocněním.
Osobnost
Tonkinská kočka je velmi osobitá, a i když není tak dramatická a chaotická jako siamská, stále je to přímá, náročná a inteligentní kočka, která nesnese, aby ji někdo ignoroval. Mají sklon vést se svými lidmi upovídané rozhovory, sice nejsou tak náročné jako siamky, ale pro někoho, kdo má rád tiché kočky, to bude trochu šok! Často jsou charakterizovány jako psí kočky, chtějí se účastnit všeho, co děláte, rády šplhají a skáčou, mazlí na klíně, ale stejně tak rády pozorují svrchu skříně nebo záclonové tyče a neváhají nic netušící návštěvníky přepadnout letmým skokem.
Historie a původ
Tonkinské kočky jsou výsledkem záměrného křížení siamské s barmskou a z obou získaly jejich vlastnosti. Původně byly šlechtěny v USA v 50. letech 20. století jako „zlaté siamské“, ale chvíli trvalo, než si získaly popularitu. V 60. letech byly účelově přejmenovány na tonkinské, což jim pomohlo prosadit se jako domácím mazlíčkům a výstavním kočkám.
Uzavřený venkovní výběh pro kočky nebo velmi zabezpečná zahrada poskytnou tonkinské kočce prostor k běhání, skákání a šplhání, což ji částečně zabaví, takže již nebude mít takové nároky na vás a pravděpodobně se i doma bude chovat méně destruktivně. Ve výběhu instalujte různé větve, odpočívadla, tunely, rampy jako i hračky s dávkováním jidla nebo zavěšené na provázku, aby se mohla vydovádět. Neměly by se pohybovat volně, protože jsou příliš odvážné a zvídavé a také přitažlivé pro zloděje domácích mazlíčků.
Soužití s tonkinskou kočkou rozhodně není nuda. Budete muset zajistit kočičí stromy, výběhy, prolézačky, jinak to odnese váš nábytek. Když bude mít dostatek různých hraček, zejména těch s dávkovačem jídla, bude tonkinská kočka šťastná a spokojená. Také mají rády společnost, ať už lidí, nebo jiných koček (v některých případech to může být i pes), samotu si opravdu neužívají. Pokud budou mít vhodnou společnost, obejdou se bez vás, když budete v práci nebo děti ve škole, ale až se vrátíte domů, budou chtít stoprocentní pozornost, například formou hry, výcviku klikerem nebo hračkami s ukrytými pamlsky.
Každá kočka je jiná. Pokud jde o jídlo, liší se v tom, co mají rády a co jim naopak nechutná. Je důležité mít na zřeteli, že kočky jsou masožravci a z potravy musí získat 41 různých živin. Jejich podíl se liší podle věku, životního stylu a celkového zdravotního stavu. Je pochopitelné, že energické kotě, které stále roste, potřebuje jinak sestavený jídelníček než méně aktivní starší kočka. Vždy je potřeba podávat správné množství krmiva, jen tak bude kočka v ideální tělesné kondici. Vyjít vstříc bychom kočkám měli i v chuťových preferencích a podle nich volit granule nebo konzervované krmivo.
Péče o tonkinskou kočku je snadná, jednou týdně ji stačí vykartáčovat a otřít vlhkým hadříkem, při té příležitosti můžete zkontrolovat kůži a srst. O zbytek se postará sama. Mastná srst je známkou toho, že o sebe vaše kočka nepečuje, a to může znamenat špatný zdravotní stav. Pamatujte také na očkování, odčervení a každoroční zdravotní prohlídky.
Tonkinské kočky vyžadují hodně pozornosti a času. Budou vycházet se staršími dětmi, ale rušná domácnost, kde se často střídají odchody a příchody, je pro ně stresující. Jsou vhodnější pro majitele, kteří tráví většinu dne doma a mohou se jim věnovat.