S nadšením pro vaše miláčky.
Pixiebob

Pixiebob

Pixiebob je velká kočka s podsaditou, robustní postavou. Připomíná severoamerického rysa v miniaturním provedení, má svalnaté tělo, hruškovitý obličej s kupírovanýma ušima a vlnitou srst, která trčí z těla.

Pixiebob má obvykle krátký, až neexistující ocas, ten se však u jednotlivých koček liší a může být různé délky.

Kočky pixiebob jsou obvykle krátkosrsté, vyskytují se však i dlouhosrstá koťata, je to také jedno z mála plemen, které v rámci standardu plemene povoluje polydaktylii (prsty navíc) – na každé tlapce je povoleno maximálně sedm prstů.

Co je třeba vědět
  • Hravá a zvědavá kočka
  • Přátelská, ale nezávislá kočka
  • Upovídaná kočka
  • Kočka větší velikosti
  • Denně
  • Nehypoalergenní kočky
  • Kočka s možností chodit ven
  • Mohou potřebovat seznámení před tím, než budou žít s dětmi
Obecně zdravé plemeno, u kterého se může vyskytnout

– Polydaktylie, což znamená, že se rodí s prsty navíc na předních nebo zadních tlapkách. Pokud další prsty nejsou sprvně přirostlé k chodidlu, nemusí být plně funkční a mohou být náchylnější ke zranění. Z tohoto důvodu se záměrná polydaktylie v chovu nedoporučuje.

Pixiebob je společenský a aktivní, dobře vychází s lidmi i domácími mazlíčky. Je to zvídavá a inteligentní kočka, která se velmi ráda zapojuje do rodinných aktivit, ať už jde o vyplňování daňového přiznání, nebo stlaní postele, protože prostě ráda „pomáhá“. Navzdory této vstřícné povaze je to docela klidná kočka, která si užívá čas strávený na klíně a tulení v posteli. Mohou být také docela upovídané a komunikovat pomocí cvrlikání, pípání a vrčení.

Pixiebob pochází z Washingtonu ve Spojených státech. Byl vizí chovatelky Carol Ann Brewerové, která si v roce 1985 koupila polydaktylní bobtail kotě s divokými skvrnami. V roce 1986 našla dalšího, většího samce, který měl podobné vlastnosti, a později toho roku zplodil kotě s požadovanými rysy, které se jmenovalo Pixie. Na základě toho se Carol Ann rozhodla nakupovat a chovat další kočky se vzhledem miniaturních rysů a v roce 1989 vytvořila základ nového plemene a pojmenovala ho Pixiebob.

Bezpečný venkovní prostor je pro tuto dlouhonohou, svalnatou a aktivní kočku nutností. Jejich potřebám vyhoví zahrada chráněná před kočkami nebo, pokud to není možné, účelový výběh pro kočky. Potěší je větve stromů a šplhací tyče, různá odpočívadla kolem venkovního prostoru, aby mohly prozkoumat své království! Přístup do venkovního prostoru poskytne vašemu pixiebobovi příležitost vyhřívat se, koupat se v prachu a cvičit a udržet se tak ve špičkové fyzické i psychické kondici. Představují riziko krádeže, takže zahrady musí být zabezpečené.

Pixiebob bude rád za výstupy pro šplhání, plošiny pro odpočinek v různých úrovních a hračky s dávkovačem jídla, které povzbudí lovecký instinkt. Pixiebob je překvapivě cvičitelný, lze ho naučit chodit ven na vodítku a s postrojem a bude dobře reagovat na výcvik klikrem a hry založené na odměňování pamlsky. Jejich přátelská a zvědavá povaha znamená, že jim bude lépe v lidské společnosti, takže zatímco majitelé budou v pohodě, když budou pracovat, ony budou z dlouhé samoty nešťastné.

Každá kočka je jiná. Pokud jde o jídlo, liší se v tom, co mají rády a co jim naopak nechutná. Je důležité mít na zřeteli, že kočky jsou masožravci a z potravy musí získat 41 různých živin. Jejich podíl se liší podle věku, životního stylu a celkového zdravotního stavu. Je pochopitelné, že energické kotě, které stále roste, potřebuje jinak sestavený jídelníček než méně aktivní starší kočka. Vždy je potřeba podávat správné množství krmiva, jen tak bude kočka v ideální tělesné kondici. Vyjít vstříc bychom kočkám měli i v chuťových preferencích a podle nich volit granule nebo konzervované krmivo.

Zatímco krátkosrstá Pixiebob potřebuje péči pouze jednou týdně, typ s delší srstí bude potřebovat péči častěji. Mastná srst je známkou toho, že o sebe vaše kočka nepečuje, a to může znamenat špatný zdravotní stav. Pamatujte také na očkování, odčervení a každoroční zdravotní prohlídky.

Pixiebob je plemeno vhodné pro rodiny, které tráví hodně času doma a mají starší děti, které dokážou respektovat kočičí prostor a budou se k ní chovat ohleduplně. Tyto kočky si rády hrají, aportují, ale také se rády schoulí v klíně. A jako u většiny koček platí, že hlučná a chotická domácnost je stresuje.