Kartouzská kočka

Kartouzské kočky zažily těžké časy. První zmínka o nich je z počátku 18. století, kdy byly tyto malé zavalité kočky chovány jako krysaři, ale také byly zabíjeny pro maso a kůži během hladomorů, hospodářské krize a válek, které Francie zažila. Přeživší kartouzské kočky musely být bystré a vytrvalé a tato povaha jim do jisté míry zůstala i v současnosti! Na počátku 20. století si chovatelé koček uvědomili, že v Chartreux zůstalo jen velmi málo divokých kolonií těchto koček a někteří se začali zajímat o zachování plemene pro další generace. Popis plemene byl sestaven na základě popisů z 18. století a od té doby se téměř nezměnil, což je v kočičím světě velmi vzácné!

Kartouzská kočka je velmi schopný lovec a zodpovědní majitelé ji musí mít zajištěnou na vlastní zahradě. Mohou mít volný přístup na zabezpečenou zahradu nebo do kočičího výběhu, protože je nepravděpodobné, že by se dostaly do potíží, a jsou dostatečně chytré na to, aby se v případě nepříznivého počasí přemístily dovnitř skrz otvor pro kočku. Doporučuje se chovat je jako kočku domácí, nicméně kartouzské kočky jsou rády, když mají možnost chodit ven. Pokud by byla chována jen v domácnosti, měla by mít k dispozici rozsáhlý kočičí strom, škrabadla a jiné prolézačky. 

Kartouzské kočky zůstávají hravé až do dospělosti a mají rády rutinu, preferují předvídatelný a stabilní domácí režim. Jsou inteligentní a lze je vycvičit pomocí  tréninku klikerem, ale nepotřebují nadměrné množství zábavy. Postačí lehká „honička věcí na provázku“ a chvíle na klíně, kdy si mohou po obědě zdřímnout. Stejně jako většině koček jim prospějí hračky s dávkováním jídla, které připomínají lov a chytání kořisti. Dobrá mentální stimulace, zejména pokud jsou chovány jako kočky domácí, je důležitá, aby byla vaše kartouzská kočka šťastná a spokojená. 

Každá kočka je jiná. Pokud jde o jídlo, liší se v tom, co mají rády a co jim naopak nechutná. Je důležité mít na zřeteli, že kočky jsou masožravci a z potravy musí získat 41 různých živin. Jejich podíl se liší podle věku, životního stylu a celkového zdravotního stavu. Je pochopitelné, že energické kotě, které stále roste, potřebuje jinak sestavený jídelníček než méně aktivní starší kočka. Vždy je potřeba podávat správné množství krmiva, jen tak bude kočka v ideální tělesné kondici. Vyjít vstříc bychom kočkám měli i v chuťových preferencích a podle nich volit granule nebo konzervované krmivo.

Její vlněnou srst stačí jednou týdně pročesat, nikoliv kartáčovat, abyste odstranili odumřelou srst a zkontrolovali škrábance či oděrky. Jinak většinu péče si zajistí kočka sama. Koupání je zřídkakdy nutností, pokud už dojde na koupel, nezapomeňte, že může chvíli trvat, než se její voděodolná srst dostatečně namočí. Kartouzské kočky na jaře více línají a v tomto období vyžadují častější kartáčování, aby se zbavily uvolněných chlupů. Mastná srst je známkou toho, že o sebe vaše kočka nepečuje, a to může znamenat špatný zdravotní stav. Pamatujte také na očkování, odčervení a každoroční zdravotní prohlídky.

Kartouzská kočka je vynikající rodinná kočka pro stabilní, klidnou rodinu se staršími dětmi, které respektují kočičí prostor a potřebu nepřerušovaného spánku. Rády cestují a mohou vyhovovat těm, kteří tráví prázdniny na chalupě nebo v rekreačním zařízení vhodném pro domácí mazlíčky, což by mnoho koček netolerovalo. Zvládnou být i o samotě, zatímco jejich majitelé odejdou do práce. Kartouzská kočka se také dobře snáší se psy přátelskými ke kočkám, a to pro jejich přátelskou povahu. Seznamujte domácí mazlíčky pomalu a pod dohledem, abyste zajistili pozitivní interakce.

Najít kartouzskou kočku, kterou byste si mohli osvojit, může být složitý úkol kvůli jedinečnosti plemene. Vzhledem k tomu, že tyto kočky jsou takový poklad, je vzácné je najít v útulku nebo záchranné stanici pro specifická plemena. Někdy se však stává, že se majitelé svých milovaných mazlíčků z mnoha důvodů vzdají. Podrobnosti o povaze konkrétní kočky konzultujte s adopční organizací, pokud adoptujete.